Závěrečná zpráva grantu 023/2002/C/1.LF

Název projektu:Vliv psychoemotivního stresu na pooperační průběh.
Hlavní řešitel:Doc.MUDr. Robert Gürlich, CSc.
Spoluřešitelé: MUDr. Miroslav Sekot; MUDr. Pavel Maruna, CSc.; MUDr. Roman Fraško; MUDr. Lucie Stárková; MUDr. Petra Uhlíková
Období řešení:2002-2003
Celková dotace:468 tis. Kč

Souhrn výsledků

Shrnutí a diskuse:
V T1 se podařilo získat kompletní data u 43 pacientů. Někteří z pacientů spolupracovali částečně, např. odmítli vyplňování sebeposuzovacích škál a spolupracovali pouze v rozhovoru.
V T2 byla data získána  celkem u 28 pacientů
V T3 se podařilo získat kompletní data u 15 pacientů. Nebyly zjištěny významnější rozdíly mezi jednotlivými kontrolami.Jedinou výjimkou je pokles průměrné hodnoty kvality života v T3, zdůvodnění což může být způsobeno  menším počtem pacientů v T 3 a vyšší směrodatnou odchylkou.  Více depresivních a úzkostných příznaků bylo zjištěno u žen, které však tvořili jen menšinu souboru . Lépe operační zákrok snášeli vysokoškoláci a lidé s vyšším vzděláním oproti středoškolákům či pacientům s nižším či základním vzděláním . Nebyly zjištěny výraznější rozdíly v míře úzkosti a deprese v závislosti na věku.  Dále se ukázalo být významným faktorem přítomnost rodinného zázemí, neboť pacienti ženatí či se stálým partnerem vykazovali menší hodnoty úzkosti a deprese nežli pacienti osamělí.
Získané výsledky psychiatrického vyšetření neměly vliv na dynamiku hodnot proteinů akutní fáze ani na hodnoty sledovaných cytokinů. Též změnu výsledků stanovení lymfoidních subpopulací jsme v závislosti na psychice nemocných nenalezli.

Klinické shrnutí
Chirurgický zákrok, tak jako každý výraznější nociceptivní podnět infekční nebo neinfekční povahy, je doprovázen kaskádou neurohumorálních změn, odehrávajících se na nervové, endokrinní a imunologické úrovni, které nespecificky odráží stresovou odpověď organizmu na operační trauma. Komplex těchto dějů, souhrnně nazývaný syndrom pooperační imunosuprese, ovlivňuje jak vlastní průběh pooperačního hojení rány, tak pravděpodobně i frekvenci pooperačních infekčních komplikací nebo riziko rozvoje zbytkové nádorové choroby u onkologických pacientů. Dysbalance imunitní odpovědi po chirurgickém zákroku má komplexní etiologii. Jedním z opomíjených, ale důležitých faktorů který určuje její průběh je psychoemotivní stres.
Z dosavadních výsledků vyplývá, že psychoemotivní stres se uplatňuje podobnými neurohumorálními a imunitními mechanizmy jako vlastní operační trauma, narušením rovnovány TH1/TH2 lymfocytů, vedoucím k útlumu buněčné imunity. V našem příspěvku podrobněji prezentujeme současné patofyziologické poznatky o významu stresu a deprese u onkochirurgických nemocných. Výsledky řady studií ukazují, že stres, deprese, negativní emoce a bolest narušují faktory buněčné i humorální imunity a vedou k pomalejšímu a komplikovanějšímu pooperačnímu hojení. Mechanismus, kterým se psychologické faktory na hojení rány účastní, už ale jednoznačný není. V naší studii se nepodařilo prokázat změny humorálních ukazatelů (lymfoidní subpopulace, APP,cytokiny) v závislosti na psychickém stavu v pooperačním sledování. Nepodařilo se prokázat vliv psychoemotivního stresu na pooperační komplikace a vzhledem k délce sledování ani na recidivu nádorového onemocnění. Výsledky jsou však významně ovlivněny malým souborem.


Závěr:
Organizmus má v programu homeostázu, protože pouze tato stabilita vnitřního prostředí zaručuje člověku svobodu a volnost pohybu. Organizmus, člověk je neustále řízen a řídí, přijímá a vydává informace. Řízení je buď nervové, nebo humorální, první je rychlé, druhé poněkud pomalejší. Proto i reakce organizmu na chirurgický výkon je také důsledkem psychického stavu nemocného a reakcí jeho CNS na chirurgický výkon. Důležitou součástí komplexní péče o chirurgicky nemocné se tak stává i možnost profylaktického a léčebného využití psychoneuroimunologie. To je dalším úkolem dlouhodobého a komplexního zkoumání multidisciplinárních týmů.  

Plnění cílů grantu:
Přesto, že řešení grantového úkolu bylo zkráceno o jeden rok,  hlavní cíle splněny byly. Větší část výsledků mohla být prezentována až po zhodnocení celého souboru, zejména T3. Proto je řada publikací připravena do tisku až v tomto roce.