Závěrečná zpráva grantu 030/2000/C/1.LF

Název projektu:Interiktální epileptické EEG grafoelementy a respirační události ve spánku (apnoe, hypopnoe, zvýšený odpor v horních cestách dýchacích)
Hlavní řešitel:Doc MUDr Karel Šonka, DrSc
Spoluřešitelé: MUDr. Petr Bušek; MUDr Michaela Jakoubková roz Juklíčková
Období řešení:2000-2003
Celková dotace:305 tis. Kč

Souhrn výsledků


    Metodiku a výsledky detailně popisují publikace P1 a k publikaci přijaté rukopisy P2 a P3 a rukopis P4. V těchto textech je i diskuse k dosaženým zjištěním.
    Retrospektivní studie (P1)  zjistila, že mezi 480 dospělými nemocnými s prokázanou spánkovou apnoí (SAS) bez dalších chorob, které by mohly epilepsii vyvolávat, se nejméně 2 epileptické záchvaty objevily v dopělém věku u 4% nemocných, průměrný věk objevení se epileptických záchvatů byl až 48.4 (SD=16.1) let a 78.9 % nemocných mělo pouze noční epileptické záchvaty. Podíl nemocných s epilepsií je vyšší než by odpovídalo běžné populaci. Pozdní vznik epilepsie naznačuje sekundárnost epilepsie (tedy i podezření, že tato sekundárnost má vztah k SAS) a převážně noční výskyt záchvatů je pro souvislost se SAS také sugestivní.
   Rozbor výskytu epileptických grafoelementů ve vztahu k respiračním událostem ve spánku u 17 dospělých nemocných se SAS a epilepsií (minimálně 2 prodělané noční epileptické záchvaty v anamnéze v dopělém věku) ukázal, že u 7 nemocných se zachycenými epileptiformními projevy se 24% těchto epileptiformních projevů projevilo v časovém vztahu k respirační události a dokonce 87% respiračních událostí u těchto nemocných bylo provázeno epileptickými grafoelementy (P2). Srovnáním 30 sekundových epoch s respirační událostí a epoch bez respirační události se zjistilo, že v epochách s respirační událostí bylo signifikantně více (přibližně dvakrát) epileptiformních grafoelementů než v epochách s normálním dýcháním (P3).  To naznačuje, že apnoe a hypopnoe během spánku představují provokační moment pro vznik epileptického záchvatu u epileptiků.
   Rozbor makrostruktury spánku 2 skupin nemocných (SAS a epilepsie a SAS bez epilepsie) a skupiny dobrovolníků ukazuje, že nejvíce probouzecích reakcí a probuzení bylo u nemocných se SAS a u nemocných se SAS a epilepsií. Charakter změny struktury spánku odpovídal změnám při SAS a nevyznačoval se charakteristikami nemocných s epilepsií. Vysoký počet probuzení a probouzecích reakcí podporují představu, že u nemocných s kombinací apnoí a epilepsie jsou právě probouzecí reakce důležitým patofyziologickým momentem vyvolávající časté noční záchvaty (P4).

   Dosažené výsledky podporují prvotní hypotézu, že SAS je spojen s vyšším výskytem epileptických záchvatů, že apnoe a hypopnoe vedou k častějšímu výskytu interiktálních epileptických grafoelementů a že apnoe a hypopnoe vedou ke změně struktury spánku, která může podporovat vznik epileptických projevů. Jedná se o prioritní výsledky.