Závěrečná zpráva grantu 031/2001/C/1.LF

Název projektu:Může preventivní podání selenu ovlivnit následky akutní nebo chronické hypoxie?
Hlavní řešitel:Doc.MUDr. Dana Marešová, CSc.
Spoluřešitelé: MUDr. Iveta Valkounová; MUDr. Kateřina Jandová; Doc.MUDr. Miloš Langmeier, DrSc.; Prof.MUDr. Stanislav Trojan, DrSc.
Období řešení:2001-2003
Celková dotace:490 tis. Kč

Souhrn výsledků

1. Funkční důsledky postnatálního jednorázového krátkodobého vystavení organismu experimentálních zvířat celkové hypoxii jsou závislé na typu hypoxie a na věku. Změny tlaku, a tím i pO2 nejvíce ovlivnily funkci u nejstarší věkové skupiny, tj. u 35 denních mláďat. Vysoké funkční zatížení dané rychle po sobě opakovanou nadprahovou stimulací  senzorimotorické kůry posílilo postiktální inhibici či zcela zamezilo vyvolání záchvatů (Valkounová I. et.al. : Homeostasis 41: 81 – 85, 2002, Valkounová I. et.al.: Sbor.lék. 102:455-463, 2002).
Snížení obsahu kyslíku ve vdechovaném vzduchu (normobarická hypoxie) zvýšilo excitabilitu korových neuronů, což se projevilo prodloužením KNV oproti kontrolním zvířatům (25 a 35 denní potkani).
Premedikace selenem zásadně funkční projevy krátkobé hypoxie neovlivnila (Marešová D. et al. : Europ. J. Physiol. 444:R72, 2002, Marešová D. et.al.: Psychiatrie 7:S2, 67-68, 2003)

2. Funkční důsledky dlouhodobého opakovaného vystavení mláďat hypobarické hypoxii:
Zvýšení excitability bylo nejvíce patrné u nejmladší věkové skupiny , tj. 1 den po ukončení experimentu. Toto zvýšení přetrvávalo ještě 8 a částečně i 18 dnů po ukončení vlivu hypoxie.
Premedikace selenem tyto funkční změny zásadně neovlivnila

3. Působení stresového prostředí  a hypoxie na organismus matky se projevilo snížením excitability korových neuronů  pouze u 12 denních mláďat. 12, 25 a 35 denní narozená mláďata měla vyšší hmotnost než mláďata kontrolní skupiny

4. Krátkodobé opakované vystavení mláďat stresovému prostředí a hypoxii na začátku postnatálního vývoje (1. –5. den, 1 hod) ovlivnilo trvání KNV pouze u nejmladší věkové skupiny 12 denních mláďat

5.  Časné a dlouhodobé morfologické důsledky opakované hypoxie jsme prokázali v hipokampu  změnami NADPH-diaforáza pozitivních neuronů. Projevem časných změn bylo zvýšení počtu těchto neuronů zejména v oblasti CA1, CA3 a hilu gyrus dentatus. V dospělosti jsme naopak zaregistrovali snížený výskyt těchto neuronů, což svědčí pro významné morfologické postižení vyvolané zejména reperfuzí (Benešová P.et al.: Physiol.Res.: přijato do tisku 2003)

Závěr: Z výsledků je patrno, že posílení druhé linie obrany organismu selenem proti  vzniklým radikálům jako důsledku hypoxie a reperfuze, funkční změny významným způsobem neovlivnilo.