Závěrečná zpráva grantu 055/2001/C/2.LF

Název projektu:Hypoxická fetoplacentární vazokonstrikce: úloha intracelulárního vápníku
Hlavní řešitel:MUDr. Jana Bíbová, PhD.
Spoluřešitelé: RNDr. Václav Hampl, DrSc.; MUDr. Zbyněk Straňák, CSc.
Období řešení:2001-2003
Celková dotace:559 tis. Kč

Souhrn výsledků

V souladu s plánem v grantové přihlášce jsme zkoumali mechanizmus hypoxické fetoplcentární vazokonstrikce (HFPV), který je pokládán za jeden z důležitých faktorů v patogenezi fetální a neonatální morbidity, jako je intrauterinní růstová retardace. Předpokládali jsme, že hypoxie způsobuje HFPV snížením aktivity draslíkových (K+) kanálů v buňkách cévního hladkého svalu a následnou aktivací Ca2+ influxu napěťově řízenými Ca2+ kanály. Za použití preparátu izolovaného perfundovaného kotyledonu lidské placenty jsme ukázali, že hypoxie reverzibilně zvyšuje perfuzní tlak o 20-30%. HFPV nebyla ovlivněna ani inhibitory cyklooxygenázy ani inhibitory NO syntázy. 4-amidopyridin, (inhibitor napěťově řízených draslíkových kanálů), v normoxii signifikantně zvyšuje perfuzní tlak. To, že působení hypoxie a 4-aminopyridinu není aditivní naznačuje, že oba tyto fenomeny se dějí společným mechanizmem. Iberiotoxin (inhibitor Ca 2+ - řízených K+ kanálů) měl pouze malý vliv na perfuzní tlak v normoxii. Glyburid (inhibitor KATP kanálů neměl na perfuzní tlak žádný vliv. Proti našemu očekávání nifedipin, inhibitor Ca2+-kanálů hraje v mechanizmu HFPV rovněž malou roli. Vzhledem k tomu, že influx extracelulárního Ca2+ není v mechanizmu HFPV podstatný, klíčovou roli v tomto mechanizmu bude hrát intracelulární vápník ze sarkoplazmatického retikula. Zavedli jsme novou metodu dvojitě perfundované placenty laboratorního potkana, která je připravená k použití při studiu změn v průběhu expozice chronické hypoxie a modifikovali jsme jsme metodu Western Blot s imunodetekcí pro analýzu NO syntáz jak z potkaní, tak i z lidské placenty. S použitím této techniky jsme prokázali, že exprese eNOS je signifikantně nižší v placentách potkanů vystavených chronické hypoxii v porovnání s placentami kontrolních potkanů, kteří pobývali na vzduchu.Domníváme se, že snížená exprese eNOS se může podílet na zhoršení průtoku krve placentou při chronické hypoxii, zhorševat dodávku O2 a živin k plodu a podílet se tak na mechanizmu vzniku intrauterinní růstové retardace.