Závěrečná zpráva grantu 066/2003/C/LFP

Název projektu:	Hodnocení kvality výplňových materiálů s použitím moderních mikroskopických technik
Hlavní řešitel:	MUDr. Anna Šváchová
Spoluřešitelé:	Doc.MUDr. Vlasta Merglová, CSc.; MUDr. Jiří Beneš, PhD.; RNDr. Josef Kasl, CSc.
Období řešení:	2003-2003
Celková dotace:	225 tis. Kč

Souhrn výsledků

Cíl: Porovnání dentálních materiálů, používaných k výplňové terapii v dočasném chrupu. Klinickou skupina: zuby ošetřené z důvodu kazu uvedenými materiály. Kontrolní skupina: intaktní zuby extrahované z důvodů výměny chrupu a z ortodontických důvodů, ošetřené uvedenými materiály po extrakci a desinfekci.
Metodika: Studie porovnává: amalgám (Safargam NG2 (AG)), skloionomerní cement (dále SIC) (ChemFlex (CX), Kavitan (K), KetacMolar pro ART (KM)), skloionomerní cement modifikovaný pryskyřicí (GC Fuji II LC (FLC)), kompomer (DyractAP (DAP), ormocer (Admira (AD)). Extrahované zuby jsou upevněny do bločků, povrch výplně a okolí jsou sledovány stereoskopickým mikroskopem. Vzorky jsou rozříznuty sintrovaným diamantovým diskem za chlazení, řezná plocha je ohlazena, dále jsou ponořeny na 36h do roztoku karies detektoru k umožnění penetrace barviva podél okrajové spáry.
Výsledky řešení: Bylo zhotoveno 204 výplní z následujících materiálů: AG (34), KM (98), K (17), CX(22), FLC (8), DAP (24) a AD (1). Proběhlo celkem 221 kontrol, z toho 119 výplní bylo zkontrolováno po 6 měsících, 60 po 12 měsících, 30 po 18 měsících a 11 výplní po 24 měsících. Celkem selhalo 23 výplní, z toho 11 během prvních šesti měsíců. Důvodem selhání byl kaz (17), pulpoperiodontální komplikace (4), fraktura se ztrátou části výplně (2) nebo eliminace výplně vcelku (5). Důvody se překrývají. Selhání nastalo u 6 výplní z AG (17%), 5 z CX (23%), 3 z K (18%) a 9 z KM (9%). Pouze v jednom případě z 11 nebyla eliminace skloionomerní výplně nebo její části z kavity doprovázena kazem. Studie nepotvrdila předpoklad, že eliminace výplně z SIC není doprovázena kazivým procesem z důvodu remineralizačních schopností fluoridů, obsažených v materiálu.
Během trvání studie došlo k eliminaci 5 zubů patřících do klinické skupiny a obsahujících výplně: 1 AG, 1 CX a 3 KM; a to z důvodů výměny chrupu (2), ortodontických důvodů (1) a pro periodontitické komplikace (2). K penetraci barviva došlo u KM výplně č.130 do 50% hloubky. V případě AG barvivo penetrovalo po celém obvodu výplně. U ostatních výplní byla zjištěna masivní penetrace barviva podél spáry. V kontrolní skupině dosahovala penetrace maximálně 25% hloubky. Detekce denaturovaného kolagenu (DK): I. DK nedetekován - AG výplň č.10, KM výplň č.130, II. DK komunikující s ústní dutinou (sek. kaz) - žádná výplň, III.DK na dně kavity (terc. kaz) - KM výplň č.100, IV. DK v bezprostřední blízkosti dřeně - KM výplň č.124 a CX výplň č.28.
Studie odhalila, že ochrana SIC výplně lakem s obsahem rozpouštědla je nedostatečná. Mikroskopie prokázala lepší přilnavost světlem tuhnoucího bondu k povrchu výplně i zubu, lak tvořil nesouvislou vrstvu. Klinicky se tento jev promítl do kvality okrajového uzávěru. Výplně kryté lakem dosahovaly v kontrolách horší okrajové integrity (USPHS A oproti B a C) než výplně kryté bondem, rozdíl je statisticky významný na hladině významnosti 95%.(chi-kvadrát test, S = 6,74 ). V důsledku dehydratace výplně během mikroskopického zpracování dochází k odtrhávání materiálů od tvrdých zubních tkání. Potvrdilo se, že trhliny v případě SIC procházejí častěji výplňovým materiálem, než místem vazby na dentin. U DAP se částěji odtrlo adhezívum od neleptaného povrchu dentinu. U AD výplní zhotovených technikou total etching vedly praskliny dentinem, k odtržení materiálu ani adhezíva od zubních tkání nedošlo, praskliny výplně byly vzácné.
Závěr: Světelná i digitální elektronová mikroskopie výrazně rozšiřují možnosti testování vlastností výplňových materiálů a pomáhají objasnit příčiny jevů, klinicky se projevujících při hodnocení výplní podle USPHS kriterií. Studie pokračuje v roce 2004.