Závěrečná zpráva grantu 075/2003/C/LFHK

Název projektu:Prospektivní sledování změn funkčních parametrů leukocytů periferní krve u nemocných s jaterními metastázami karcinomu tlustého střeva
Hlavní řešitel:MUDr. Pavel Veselý
Spoluřešitelé: Doc.MUDr. Bohuslav Melichar, Ph.D.; MUDr. Josef Dvořák
Období řešení:2003-2003
Celková dotace:61 tis. Kč

Souhrn výsledků

Abstrakt k přednášce na VIII. Vědecké konferenci LFHK UK a FNHK konané dne 28.1.2004:
Veselý, Melichar: Kolorimetrický test proliferace lymfocytů pro určení funkce mononukleárních buněk periferní krve (PBMC) u nemocných s karcinomem:
Pokročilé karcinomy jsou spojeny s imunitní dysfunkcí. Cílem této studie bylo vyšetřit funkci imunitního systému u nemocných s jaterními metastázami kolorektálního karcinomu za užití neradioaktivního lymfoproliferativního testu. Používaly jsme MTT test modifikující metodu původně popsanou Mosmannem. PBMC byly separovány centrifugací na hustotním gradientu, resuspendovány v kultivačním mediu (DMEM) a třikrát promyty. Poté byly buňky inkubovány na 96-jamkové destičce v DMEM suplementovaném 10% fetálním telecím sérem, v počtech  PBMC v rozsahu 0,5 až 2,0x 10e5 bb/jamku, s mitogeny či bez nich. K mitogenní stimulaci byly použity vzrůstající koncentrace phytohemagglutininu, concanavalinu A a interleukinu-2. Po 72-96 hod bylo přidáno MTT. Inkubace po 96 hodin se jeví jako optimální. Po dalších 3 h bylo odstraněno netransformované MTT a modré krystaly formazanu byly rozpuštěny v dimethylsulfoxidu (DMSO). Na spektrofotometru byla změřena optická denzita při 570nm (referenční vlnová délka 450nm). Pro široké rozmezí koncentrací mitogenů jsme pozorovali signifikantní stimulaci proliferace PBMC (o 100-250% nad výchozí úroveň), ale výsledky se významně lišily pacient od pacienta. Na druhé straně byla měření u jednoho individua reprodukovatelná. Pokračujeme v užití této metody při sběru dat u většího počtu nemocných.   

Publikace s dedikací tohoto grantového projektu: Melichar, Kohlová, Veselý:  Přežití při léčbě oxaliplatinou u nemocných s pokročilým kolorektálním karcinomem předléčených irinotecanem, Hepato-Gastroenterology, v tisku:
Východiska: Účinek oxaliplatiny (OHP) a irinotecanu (CPT) užitých samotných či v kombinaci s 5-fluorouracilem (5-FU) u pokročilého kolorektálního karcinomu je srovnatelný, ale údaje o účinnosti oxaliplatiny u pacientů předléčených irinotecanem jsou limitované. Pacienti a metody: Retrospektivně jsme analyzovali přežívání 77 nemocných s následně pokročilým kolorektálním karcinomem léčených OHP po předchozí terapii CPT. Multivariantní analýza byla provedena metodou Coxovy regrese, výsledky byly vyjádřeny jako hazard ratio (HR). Výsledky: Medián přežití od počátku terapie OHP byl 10,7 měsíců (1-roční přežívání 43%). Medián přežití nebyl dosažen u 10 nemocných léčených chemoterapií OHP do arteria hepatica (> 10.6 měsíců). Medián přežití od diagnozy pokročilé/metastazující choroby byl 34,3 měsíce. Při multivariantní analýze byly hemoglobin < 125 g/l (HR = 2.42), neutrofily < 5200 na ml (HR = 0.36), trvání pokročilé/metastazující choroby < 21 months (HR = 2.40) a interval od posledního podání CPT < 3 months (HR = 0.27) statisticky signifikantní (p < 0.05) nezávislé prediktory přežití od začátku léčby OHP, ale pouze hemoglobin (HR = 2.07), neutrofily (HR = 0.32) a CEA < 100 mg/l (HR = 0.44) byly nezávislé prediktory přežití od posledního CPT. Po kombinaci OHP a raltitrexedu (TOMOX) došlo u 4 nemocných k smrti v souvislosti s léčbou. Závěry: Více než 40% pacientů předléčených irinotecanem přežilo 1 rok od počátku léčby OHP. Léčba byla obdobně účinná jako druhá či vyšší linie léčby. Hladina hemoglobinu a počet neutrofilů byly nezávislé faktory asociované s přežitím. Počet toxických smrtí pozorovaných po TOMOX je alarmující.