Zooplankton jako indikátor ozdravění acidifikovaných šumavských jezer
Hlavní řešitel:
RNDr. Jan Fott, CSc.
Spoluřešitelé:
Mgr. Leoš Kohout;
Mgr. Linda Nedbalová
Období řešení:
2002-2003
Celková dotace:
287 tis. Kč
Souhrn výsledků
Zjistili jsme prvé známky zotavování (recovery) zooplanktonu šumavských jezer. Tato jezera byla v minulosti vystavena vysokým zátěžím kyselé atmosférické depozice. V současné době, po značné redukci emisí sloučenin síry a dusíku, dochází ke zvratu chemického složení jezerní vody směrem ke stavu, jaký byl před počátkem antropogenní acidifikace. Biologické zotavení společenstev však postupuje s časovou prodlevou a ne vždy jsme schopni jeho prvé známky zaznamenat. Z osmi ledovcových jezer Šumavy a Bavorského lesa lze čtyři považovat za silně acidifikované: Černé, Plešné, Čertovo, Roklanské. Na Černém jezeře ze znovu objevila perloočka Ceriodaphnia quadrangula. Tato perloočka byla na jezeře hojná v třicátých letech, potom došlo k ústupu a během let 1982-92 nebyla zastižena vůbec. Nyní se opět stala pravidelnou součástí planktonu, je hojná zvláště v příbřežní zóně. V planktonu jezera Plešného vzrostla početnost vířníků během let devadesátých o dva řády, a na této úrovni zůstává dodnes. Žádnou změnu silně redukovaného společenstva zooplanktonu jsme nezaznamenali na jezerech Čertově a Roklanském. Na ostatních, méně acidifikovaných jezerech, jsme v polední době nalezli některé cirkumneutrální druhy vířníků, které tam ještě v nedávné minulosti zřejmě scházely. Je možné, že v některých jezerech dosáhl již zvrat chemismu úrovně umožňující opětovný výskyt někdejších klíčových druhů zooplanktonu, které vyhynuly v době vrcholící acidifikace. Tato hypotéza byla experimentálně testována. Testovacím materiálem byly dospělé perloočky Daphnia longispina z Prášilského jezera, kde jejich populace přežila dodnes. Každý pokus obsahoval šest variant (voda z různých jezer), v každé variantě bylo 5 paralel. Během let 2002-2003 bylo provedeno několik pokusů v trvání 10-15 dní při teplotě odpovídající svrchnímu metalimniu. Nejlepší podmínky pro přežití i rozmnožování pokusných zvířat jsme překvapivě nalezli ve vodě z Plešného jezera. Za účelem návratu planktonního společenstva Plešného jezera k původnímu stavu navrhujeme přenést (repatriovat) dva druhy korýšů, perloočku Daphnia longispina a buchanku Cyclops abyssorum, z Prášilského do Plešného jezera. Oba druhy dříve v Plešném jezeře žily, avšak jejich zavlečení přirozenou cestou se zdá být v předvídatelné budoucnosti málo pravděpodobné.
Kohout L. & Fott J., 2003: Zotovování zooplanktonu šumavských jezer z acidity v odobí reverze chemismu a možnosti repatriace klíčových druhů. In: Bitušík P. & Novikmec M (eds.), Proceedings of the 13th conference of Slovak limnological society and Czech limnological society. Acta facultatis ecologiae 10, Suppl. 1:119-122, Zvolen. Vrba J., Nedoma J., Kohout L., Kopáček J., Nedbalová L., Ráčková P. a Šimek K. (2003): Massive occurence of heterotrophic filaments in acidified lakes: seasonal dynamics and composition. FEMS Microbiology Ecology 46(3): 281-294. Fott J. & Kohout L.: The first signs of biological recovery in the strongly acidified lakes in Bohemian Forest (Czech Republic) as reflected by zooplankton. Accepted to: Raddum G. (ed.): Recovery of invertebrate fauna in ICP water sites.- Convention on long-range transboundary air pollution, International cooperative programme on assessment and monitoring of acidification of rivers and lakes. Norwegian Institute of Water Research.