Závěrečná zpráva grantu 201/2002/B-GEO/PřF

Název projektu:Morfostrukturní analýza Mariánskolázeňského zlomu
Hlavní řešitel:Mgr. Jan Šperl
Spoluřešitelé: RNDr. Vít Vilímek, CSc.
Období řešení:2002-2003
Celková dotace:220 tis. Kč

Souhrn výsledků

Cílem grantového projektu bylo studium charakteru a dynamiky neotektonické aktivity Mariánskolázeňského zlomu v rámci CHKO Slavkovský les. Předpokládaný rozsah zkoumaného území byl díky zkrácení grantu o jeden rok zredukován na oblast širšího okolí Mariánských Lázní. V březnu 2002 začalo podrobné terénní mapování v měřítku 1: 25 000. Za dvouleté období grantového projektu bylo zmapováno území jižního cípu CHKO Slavkovský les – mapový list Chodová Planá 11 – 413, dále práce pokračovaly v oblasti Kladské – mapový list Mariánské Lázně 11- 411 a na mapovém listu 11-322 Lázně Kynžvart. Do budoucna se počítá s pokračováním terénních prací až ke Kynšperku nad Ohří, tj. na listu TM 11-144 Kynšperk nad Ohří. Celkem bylo zmapováno území o rozloze cca 50 km čtverečných. Východiskem pro vlastní výzkum byla morfostrukturní analýza. Výrazné lineární struktury, především údolní úseky, identifikované v terénu, na topografických mapách a leteckých snímcích, byly porovnávány s průběhem zlomů v geologických mapách a s orientací puklinových systémů. Nedílnou součástí morfostrukturní analýzy bylo posouzení geologické stavby území. Měření a rozbor puklinových systémů byl prozatím proveden v rámci Michalohorské vrchoviny, kde se nachází největší koncentrace skalních útvarů, zejména mrazových srubů. Z geologického hlediska je Michalohorská vrchovina tvořena převážně amfibolity s vložkami biotit-muskovitické ruly. Z analýzy puklinových systémů (dosud vycházející ze 161 měření) je zřejmé, že se nejvýrazněji uplatňují pukliny ve směru SZ-JV až SSZ-JJV, dále pukliny směru Z-V a S-J. Nejmenší zastoupení mají pukliny ve směru JZ-SV až ZJZ-VSV. Na levém svahu hluboce zaříznutého údolí (od soutoku s Jilmovým potokem až k obci Michalovy Hory) dochází k intenzivní erozi a tvorbě strží, při jejichž vyústění do údolní nivy Kosového potoka vznikají dejekční kužely. Svahy v pravé části údolí jsou bez známek intenzivnější eroze. Je možné se domnívat, že v levé části dochází k pomalému zdvihu. Celkový charakter Michalohorské vrchoviny lze pokládat za tektonicky podmíněný. Svědčí o tom přítomnost zarovnaných povrchů v různých nadmořských výškách (postupné snižování nadmořské výšky směrem k Tachovské brázdě) , identifikace výrazných zlomových svahů a nápadně pravoúhlý charakter říční sítě. Pro případný současný pomalý výzdvih v oblasti Boněnova svědčí intenzivní tvorba strží a dejekční kužely při vyústění do údolí Kosového potoka.

Publikované články :

Šperl J. (2003) : Probíhající morfostrukturní výzkum mariánskolázeňského zlomu, Sborník “Stav geomorfologických výzkumů v roce 2003”, Nečtiny

Šperl J. (v tisku) : Probíhající morfostrukturní výzkum mariánskolázeňského zlomu, Sborník “Stav geomorfologických výzkumů v roce 2004”, Krkonoše