Závěrečná zpráva grantu 306/2002/A-PP/PedF

Název projektu:Rozvíjení matematické kultury a gramotnosti na počátku třetího tisíciletí
Hlavní řešitel:Doc.RNDr. Marie Kubínová, CSc.
Spoluřešitelé: Mgr. Marie Tichá, CSc.; Mgr. Hana Böhmová; Mgr. Petr Dvořák; Klára Horká; Jan Horkel; Mgr. Hana Bohmová; Mgr. Filip Roubíček, Ph.D.
Období řešení:2002-2003
Celková dotace:309 tis. Kč

Souhrn výsledků


Východiskem pro naši práci bylo naše vlastní přesvědčení o nutnosti změny paradigmatu vzdělávání tak, aby se vzdělávání orientované instruktivně a transmisivně transformovalo v konstruktivní vzdělávání osobnostně orientované.
Při řešení našeho projektu se potvrdilo, že kvalita a charakter vyučování závisí v rozhodující míře na učiteli, na úrovni jeho kompetencí a na jeho chápání smyslu, významu, podstaty matematického vzdělávání, na jeho „přesvědčení“. Došli jsme k závěru, že chceme-li změnit charakter vyučování, musíme se snažit působit především na učitele, rozvíjet a kultivovat názory a přesvědčení učitelů a využívat k tomu různých nástrojů.
Zkoumali jsme různé oblasti, jejichž studium mohlo přispět k objasnění základních charakteristik pojmu „matematická gramotnost“. Matematická kultura, jak my rozumíme tomuto pojmu, zahrnuje mnoho složek, např. jazyk matematiky, numerické techniky, metody řešení úloh, geometrickou představivost atd. Podle našeho názoru se matematická kultura jasně projevuje ve zdatnosti užívat matematiku pro hlubší porozumění světu. Proto jsme se zaměřili na učení se jak využívat matematiku jako účinný nástroj pro zkoumání a pochopení situací, se kterými se žáci mohou setkat v každodenním životě. V tomto směru navazujeme na naše předchozí dlouhodobé výzkumy v oblasti studia významu „uchopování situací“ a „aktivizující role projektů“. V návaznosti na připravované změny v našem školství (rámcové vzdělávací programy) chápeme matematickou gramotnost jako „funkční gramotnost“ a uvažujeme ji jako kompetenci životní, to znamená jako kompetenci zpracovávat informace a používat je při řešení praktického problému
V další oblasti výzkumu se ukázalo, že vymezení fenoménů, které charakterizují pojem „beliefs“ (přesvědčení, nazírání), je ovlivňováno mnoha faktory reagujícími výrazně na prostředí, v němž k vymezení dochází. Postupně jsme precizovali některé nástroje, s jejichž pomocí chceme v našich podmínkách i nadále zkoumat nazírání učitelů a studentů učitelství na podstatu a smysl matematického vzdělávání. Šlo především o systematickou práci se studentskými portfolii studentů učitelství a o využívání kolektivní reflexe při přípravě, realizaci a hodnocení vyučování, včetně hospitací a videozáznamů.
Naše dosavadní zkušenosti nás vedou k přesvědčení, že (a) reflexe učitelů nebo studentů učitelství vhodně aplikovaná v různých souvislostech může významně vypovídat o jejich nazírání na charakter matematického vzdělávání, (b) systematické provádění kolektivní reflexe může změnit charakter a podněcovat zvyšování kvality osobnostně orientovaného vzdělávání.
Práce s učiteli působícími v praxi i se studenty učitelství naznačila významnou roli provádění reflexe. Je možné ji užívat jako diagnostický nástroj při zjišťování charakteru nazírání učitelů i jako prostředek pro kultivaci učitelů a zvyšování kvality osobnostně orientovaného vzdělávání.
Zpracovali jsme náměty na aktivity podporující rozvíjení a kultivaci nazírání na charakter matematického vzdělávání: (a) sebereflexe studentů učitelství při práci s portfolii, (b) kolektivní reflexe, (c) zapojení vynikajících učitelů z praxe do přípravného vzdělávání učitelů, (d) „uchopování situací“ a tvorba úloh, (e) žákovské projekty, (f) znakové reprezentace.