Závěrečná zpráva grantu 340/2001/A-TFP/PřF

Název projektu:Vzájemné vztahy estetického a vědeckého vnímání přírody
Hlavní řešitel:Mgr. Karel Stibral, PhD.
Spoluřešitelé: Prof. RNDr. Stanislav Komárek, PhD., Dr.rer.nat.; Mgr. Miloš Ševčík, PhD.
Období řešení:2001-2003
Celková dotace:273 tis. Kč

Souhrn výsledků

Projekt byl zaměřen na studium vzájemných vztahů estetické a přírodovědecké oblasti. Byly zkoumány vzájemné vazby estetického a přírodovědeckého diskursu na formování estetického vnímání přírody. Byly také studovány vzájemné kontakty přírodovědy a umělecké oblasti a jejich vzájemné vlivy.
Výzkum prokázal řadu významných vzájemných a vlivů mezi těmito oblastmi, které v každém období tvořily do určité míry komplexní postoj k přírodě. Velmi dobře patrné to bylo např. v období romantismu, kdy přírodní vědy v podobě naturfilosofie inspirovaly umění, umění a estetika zase byla inspirací vědám (Goethe, Humboldt). Tyto vzájemné vlivy pak vedly k silnému ocenění přírody, které mělo za následek např. i první vědomé pokusy přírodu chránit. Práce proto přispěla i k lepšímu pochopení idejí, na nichž je založeno dnešní environmentální myšlení.
Takové vzájemné propojení estetické, resp. umělecké a přírodovědecké oblasti pochopitelně bylo přítomno i v dalších etapách, např. v renesanci (renesanční věda a umění), v 17. a 18. století, ale i během 19. století – jsou to již zmiňované paralely mezi romantismem a naturfilosofií, ale i realismem a positivismem či secesí a neovitalismem.
Práce na projektu sledovaly a prokázaly zejména význam přírodovědeckého přístupu pro estetické ocenění přírody, který je zcela typické pro postoj novověkého člověka k přírodě. Právě přírodovědecké motivy najdeme u jednoho z prvních myslitelů, kteří oceňovali krásu divoké přírody a přírody jako celku – u lorda Shaftesburyho. Velmi dobře je ale patrný význam přírodovědy např. i v období osvícenství, kdy se začínají oceňovat doposud zcela odmítané přírodní scenerie (hory a lesy) díky vlivu přírodních věd (de Saussure).
Protože hlavním cílem projektu bylo získat komplexní a systematický přehled o vztazích estetické a přírodovědecké oblasti, bylo řada publikačních výstupů takovéto shrnující povahy (např. text K. Stibrala a S. Komárka pro periodikum Dějiny vědy a techniky).
Výzkum se ale zabýval i výzkumem vzájemných vlivů estetické a přírodovědecké oblasti v českém myšlenkovém prostředí. Zde bylo jako exemplární předmět výzkumu zkoumáno především dílo estetika a propagátora darwinismu Josefa Durdíka a biologa a filosofa Josef Velenovského. Velmi zajímavé vzájemné vztahy českých estetiků a darwinismu byly pak shrnuty také v samostatném článku (Czech Aesthetics and Darwin).
Jedním z cílů projektu bylo i prohloubit mimofakultní interdisciplinární výzkumnou spolupráci. Tento cíl se jistě zdařil nejen ve výzkumné, ale i předpokládané pedagogické rovině (výuka předmětu Estetika živé přírody na FF i PřF UK). Navíc byly texty týkající se řešené problematiky publikovány v rámci učebnice estetiky.
Tato interdisciplinární spolupráce měla také výstupy v podobě několika přednášek pro odbornou veřejnost na půdě PřF UK.