Závěrečná zpráva grantu 073/1997/C/3.LF

Název projektu:Osa růstový hormon - IGF-I u dětí ve zdraví a v nemoci
Hlavní řešitel:Doc. MUDr. Jan Lebl, CSc.
Spoluřešitelé: Doc. MUDr. Věra Vávrová, DrSc.; Ing. Martina Pechová; Ing. Iveta Horká
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:550 tis. Kč

Souhrn výsledků

Insulin-like growth factor-I (IGF-I) je spolu se svými vazebnými proteiny, především s insulin-like growth factor binding protein-3 (IGFBP-3), klíčovou součástí humorálního systému, který reguluje buněčnou proliferaci, metabolismus a tělesný růst (7).
Hladiny IGF-I i IGFBP-3 se výrazně mění s věkem. Charakteristický je postupný vzestup hladin v prepubertálním období, celoživotní vrchol hladin v pubertě a náznak poklesu hladin v období postpubertálním. Pro další výzkum u jednotlivých  definovaných patologických stavů je proto rozhodující stanovení věkově specifických norem. Relevantní normy musí být založeny na užití shodné metodiky stanovení a měly by vycházet ze srovnatelné populace. Proto jsme v úvodu řešení projektu stanovili hladiny IGF-I a IGFBP-3 u reprezentativního vzorku zdravých českých dětí a sestavili jsme věkově specifické normy, které v dalších studiích umožnily vyjadřovat výsledky standardizovanou formou jako skóre směrodatné odchylky (2,3,6,9).
V další fázi řešení projektu jsme studovali hladiny IGF-I, resp. IGF-I a IGFBP-3 při jednotlivých patologických stavech. Na modelu agonadálních růstově retardovaných pacientek s Turnerovým syndromem při léčbě růstovým hormonem nebo růstovým hormonem a estrogeny jsme sledovali věkově specifický vliv této terapie na hladiny IGF-I. Přiměřeného růstového efektu bylo dosahováno trvale významně zvýšenými hladinami IGF-I. Hladiny IGF-I si při léčbě růstovým hormonem samotným zachovávaly věkově specifickou dynamiku s tendencí k poněkud časnějšímu vzestupu. Zjistili jsme tedy, že tzv. pubertální vzestup hladin IGF-I nesouvisí s produkcí gonadálních steroidů a může být spíše důsledkem adrenarché. Tento závěr podpořilo i zjištění, že přídavek estrogenů k léčbě hladiny IGF-I nezvýšil (1,10).
Děti s cystickou fibrózou jsou modelem pacientů s chronickým metabolickým strádáním. To je způsobeno pankreatickou insuficiencí, chronickým bronchopulmonálním zánětem, hypoxémií a v některých případech jaterní lézí. Prokázali jsme, že tyto děti mají hladiny IGF-I i IGFBP-3 významně snížené. Pokles jejich hladin se zhoršuje s věkem. Hladiny korelují s tělesnou výškou, stupněm nutričního strádání a plicními funkcemi. Nejvýznamnější je pokles hladin u dětí se současnou jaterní cirhózou (4). Při semilongitudinální studii u těchto pacientů, kteří podstoupili krátkodobou intenzivní léčbu antibiotiky spolu s hyperalimentací, jsme dosáhli prioritního zjištění, že snížení hladin IGF-I a IGFBP-3 je reverzibilní a má tendenci se upravovat spolu s poklesem zánětlivých markerů (5).
Děti po transplantaci ledviny trpí růstovou retardací navzdory dobré funkci ledvinného štěpu, zřejmě vlivem dlouhodobé imunosupresivní léčby, zejména léčby kortikoidy. Při dvouleté longitudinální studii s léčbou růstovým hormonem jsme zjistili, že dlouhodobě zvýšené hladiny IGF-I vedou k vzestupu růstového tempa a k reverzibilitě jejich růstové poruchy (8,11).
Naše výsledky významnou měrou přispěly k poznání role IGF-I a IGFBP-3 za fyziologických i některých modelových patologických situací. Jejich jednorázové vyšetření i longitudinální sledování může přispět k posuzování celkového stavu u řady chronicky nemocných dětí.

Pozn.: literární odkazy jsou omezeny na konkrétní výstupy předkládané grantové zprávy. Jejich číslování odpovídá řazení příloh v závěru této zprávy.