Závěrečná zpráva grantu 094/1997/A-FG/FF

Název projektu: Konfrontační studie z češtiny a arménštiny
Hlavní řešitel: Prof. Bohumil Palek, DrSc
Spoluřešitelé: Mgr Vagaršak Šaginjan
Období řešení: 1997-1999
Celková dotace: 191 tis. Kč

Souhrn výsledků

Práce na projektu začala registrací prázdných míst ve zpracování gramatiky moderní arménštiny (východní), které jsou  relevantní pro konfrontační studium, v tomto případě s češtinou. Pozornost byla soustředěna na morfologii a syntax (nikoli fonetiku, resp. morfologii).
Morfologie:
                     a) morfonologie morfémů: analýza struktur  CV, CVC, CVCC, kontrast s morfémy začínajícími na sled VC. Řešitelé studovali kompatibilitu těchto vzorců.
                     b) morfonologické změny v kořenných morfémech - stanovení jednotlivých typů: např. gluch - glch, /e/ - /i/ (ter - tir), atd.
                     c) analýza pravopisu arménštiny v kontastu s češtinou - roxdíl dvou e, dvou c, dvou r, a palatalizovaných k, t, p -
                     d) výsledky a-c byly využity při zjišťování jednak nepravidelných deklinačních vzorců - byl sestaven  úplný seznam nepravidelných jmen  (příl. 1)
                     e) jednak pro analýzu derivačních morfémů -akan, -ajin, -ak, -i, -avor, -Vč - při potenciálním spojování s lexikálními morfy. Bylo zjištěno, že je omezena multiplicita sufixů ve srovnání s užitím prefixů v češtině (zejm. u sloves). Arménština se tak jeví jako výrazný sufigovaný jazyk ve srovnání a prefigovanou češtinou.
                     f) byl sestaven úplný slovník sloves moderní arménštiny, která umoňují derivaci co do reflexivity (-v), co do kausality (-c) a co do nedokonavosti (-n). Většinu těchto sloves uživatel jazyka nenalezne ve slovníku (srov,. Příloha 2).
Syntax arménštiny je v globálu zpracována velmi nedostatečně. Zejména se to týká slovosledu. Proto byla syntaktická analýza  věnována porovnání slovosledu v obou jazycích - oba jazyky mají do jisté míry tzv. volný slovosled. Podle parametru hlav (head parameter)  z P&P Noama Chomského se ukázalo, že slovosled v obou jazycích je třeba specifikovat vzhledem ke slovesné a jmenné konstrukci - buď jako hlava vpřed, nebo hlava vzadu (současně bylo ukázáno,  že Greenbergova globální charakteristika SVO a jejich obměn je zcela nepostačující).. Byla stanovena omezení.vzhledem k možným pohybům - WH-movements, posicím klitik v češtině (absence v arménštině), výskyt dvojího subjektu v arménštině a absence v češtině, atd. Pro jmenné konstrukce je v arménštině charakteristické užití členu (zejména dublování determinujicich výrazů s členem v rámci téže jmenné fráze).
Uvedené rozdíly češtiny a arménštiny bylo nutno zpracovat v souvislosti s užitím anaforických prostředků, zejména vzhledem k užívání pro(nevyjádřeného subjektu), které je v češtině obligatorní (v terminologii Chomského je součástí core grammar), zatímco v arménštině je pro potenciální (podobně jako v ruštině), i když jeho užití vede k odlišné interptretaci v koindexaci se zájmeny. Na základě toho byla provedena typologická syntaktická charakteristika obou jazyků. Výsledky jsou v příl. 3 a 4 - jde o referáty přednesené v Columbus OH. a referát určený pro Proceedings armenistického kongresu v Paříži (referát jako hlavní byl distribuován během kongresu vzhledm k nepřítomnosti hlavního řešitele - jinanční limit)..
Výsledky řešení jsou rovněž součástí pedagogických materiálů, které jsou k disposici u řešitele.
Výsledky řešení budou využity v další vědecké práci (typologii) a v pedagogické činnosti.