Souhrn výsledků
Hlavním výsledkem grantu je
vydání knihy "Historici, dějiny a společnost. Historiografie v českých
zemích od Palackého a jeho předchůdců po Gollovu
školu, 1790-1900". Kniha
vyšla v nakladatelství FF UK Desktop Publishing
s vročením 1997, fakticky však byla zveřejněna začátkem
roku 1998. Z technických důvodů byla rozdělena do dvou svazků s
průběžnou paginací. Kniha i formálně odpovídá nárokům na vědeckou publikaci,
neboť obsahuje poznámkový aparát, seznam pramenů a použité sekundární literatury
i anglické resumé. Vyšla ovšem v malém nákladu 300 výtisků, a tak byla poměrně
rychle rozprodána.
Svůj ohlas vyvolala jak u studentů,
tak u odborné veřejnosti. Studenti FF UK ji
používají zejména k přípravě na zkoušku z historiografie,
doporučována je jako studijní materiál i na FSV UK. Svůj neformální a pokud
mohu soudit vesměs pozitivní ohlas vyvolala i u kolegů
historiků. O tom ostatně svědčí i recenze, jež na
ni byly dosud zveřejněny. Viz Jan Měchýř in Dějiny a současnost
20, 1998, č. 4., s. 55-56 - Jaroslav Čechura in Časopis Národního muzea,
řada historická, 147, 1998, č. 3-4, s. 72 - Jaroslav Marek in Český
časopis historický 97, 1999, s. 381-383. V dohledné době vyjde
v Časopisu Matice moravské též recenze Josefa Války.
Kniha byla navíc ve strojopisné formě základem mého
habilitačního řízení na FF UK v květnu r. 1998, jež bylo úspěšné. Byla
tedy i z tohoto hlediska kriticky posuzována odbornou veřejností.
Jejího textu, ovšem s rozšířením na léta
1900-1914, resp. 1918, jsem využil v zimním semestru 1999-2000
ke své výběrové přednášce, jež byla hojně navštěvována.
Při této příležitosti jsem již mohl užít výsledků
svého bádání nad zvoleným tématem právě pro léta
1900-1914, resp. 1918, které mi bylo umožněno prodloužením
původního grantu na léta 1998 a 1999. Výsledky svého bádání jsem
měl možnost navíc prezentovat na
mezinárodní konferenci Creating the Other, jež se
konala na univerzitě v Minneapolis v květnu 1999 - viz moje zpráva v
ČČH 97, 1999, s. 882-883. Částečně jsem z nich
vycházel r. 1998 na jubilejní pražské konferenci k 200.
výročí narození Františka Palackého a na březnové konferenci
r. 2000 v Plzni, kde jsem se zabýval tzv. druhým životem
Palackého v letech 1876-1926.
V letech 1998-1999 jsem pak podnikl rozsáhlý základní výzkum
ke zmíněnému časovému rozšíření svého tématu. V této souvislosti chci
zmínit jen hlavní okruhy svého archivního bádání. Stranou tak
ponechávám prameny vydané, sekundární literaturu
a své posudky tématicky příbuzných grantů, bakalářských,
doktorských a habilitačních prací. Připomínám tedy jen časově náročný
průzkum pozůstalostí některých osobností, jež u nás více či méně
zásadně ovlivňovaly směry historického bádání po r. 1900.
V Literárním archivu Památníku
národního písemnictví šlo především o neuspořádanou pozůstalost A. Rezka,
z níž pro mě byla nejdůležitější korespondence s J. Gollem, ze které
mj. vyplývá společná Gollova a Rezkova strategie při budování Gollovy
školy. Svoji cenu v tomto fondu mají ovšem i
dopisy A. Bráfa, J. Kalouska, Č. Zíbrta ad. V LA
PNP jsem prozkoumal i část korespondence E. Chalupného,
zejména s F. Šelepou a F.X. Šaldou, zvláštní cenu mají ovšem
jeho rozsáhlé a přitom nepublikované vzpomínky, jež jsou
jedním z málo využitých klíčů k osobnosti T.G.
Masaryka včetně jeho chápání sociologie a filozofie českých dějin.
V Archivu Národního muzea jsem se zabýval
pozůstalostí A. Bráfa, zejména korespondencí od J. Grubera a
C. Horáčka, jež ovšem neobsahuje žádné výrazně
nové informace týkající se formování
Bráfovy národohospodářské školy a
jejího zájmu o dějiny. Pro utváření zájmu české
historiografie o hospodářské a sociální dějiny je ovšem klíčová
pozůstalost Jana Peiskera, jež se v tomto archivu dosud zpracovává,
zejména jde o dopisy L. Niederleho. Dopisy J. Pekaře Peiskerovi z doby
před r.1918 se mi ovšem nepodařilo vyhledat v jejich předpokládaném rozsahu, o
němž svědčí významná korespondence Peiskera v Pekařově pozůstalosti,
jež se nachází rovněž v ANM.
Pro vývoj bádání v hospodářských a sociálních
dějinách před r. 1918 mají v Pekařově pozůstalosti též svůj
význam dopisy V. Chaloupeckého. Některé nové informace
obsahují též dopisy F. Kameníčka a H. Trauba
Pekařovi. Zvláště důležitá je v tomto archivu
nedávno získaná pozůstalost K. Stloukala, zejména jeho rozsáhlé
deníky, jež signalizují jistou
krizi vědecké a metodologické autority v Gollově škole
již před první světovou válkou. Z uvedeného výčtu je snad dobře patrné,
že jsem si mohl vytvořit díky podpoře GA UK vskutku solidní
informační bázi pro nové zpracování zvolené problematiky v časovém
rozsahu let cca 1790-1918, za což jí chci závěrem skutečně upřímně
poděkovat.
Ve výdajích na r. 1999 došlo oproti
schválenému záměru k některým změnám. Týkají se především
snížení částky na drobný hmotný materiál z 5 tis. na 2 tis.,
neboť se mi větší utrácení v tomto směru nejevilo jako účelné. K
podstatnému snížení došlo u knih z 10 tis. na 1 tis., neboť podle
nových fakultních pokynů bylo velmi obtížné nalézt způsob, jak
si nakoupenou knihu také ponechat pro svoji vědeckou potřebu. Naopak
vzrostly nároky na služby a práce nevýrobní povahy z 15
tis. na 27 tis., jejich zvýšení šlo na konto
velmi drahých kopírovacích služeb v knihovnách
a archivech a dále pak na překlady, jež
opět podražily. K posunům výdajů na cestovné došlo vzhledem
k mému vystoupení na mezinárodní konferenci, které jsem se zúčastnil na
univerzitě v Minneapolis v USA ve dnech 6.-8.
května 1999. Celkově jsou výdaje na r. 1999 v souladu s přidělenou
částkou, prostředky z jiných zdrojů jsem na tento projekt nezískal.
|