Závěrečná zpráva grantu 103/1997/A-HN/FF

Název projektu:Římské zbraně a šperk v českých zemích
Hlavní řešitel:Doc.PhDr. Iva Ondřejová, CSc.
Spoluřešitelé: Mgr. Magda Čtvrtníková; Mgr. Jiří Musil, PhD.; Mgr. Patrik Líbal; Mgr. Tereza Klůsová; Pavel Titz
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:250 tis. Kč

Souhrn výsledků

Vztahy mezi Římany a jich severními sousedy patří k jednomu z nejvýznamnějších problémů evropské protohistorie. Římská přítomnost severně od Dunaje je na území Čech a Moravy ilustrována nejen stopami po přímé vojenské přítomnosti, ale také celou řadou předmětů jižní provenience, které se ve sledované oblasti v hojném počtu objevují. Římané přicházeli na naše území jako vojáci nebo jako obchodníci, příslušníci germánských kmenů sloužili v římské armádě v auxiliárních sborech a přinášeli si odtud různé římské výrobky. Obchod se zbraněmi byl sice zakázán nebo podléhal speciálním nařízením, ale nikdy zcela nevymizel. Další způsob, jakým se římské předměty do Čech a na Moravu dostávaly, byly diplomatické dary náčelníkům germánských kmenů, žijících v hraniční oblasti mezi římskými provinciemi a barbarikem. Tato území měla zvláštní podobu klientských států, jejichž vládcové byli potvrzováni nebo dosazováni Římany. Mezi importy nalezenými v germánských hrobech a na germánských sídlištích převažují ze dvou sledovaných skupin předmětů zbraně a součásti vojenské výstroje. Rozbor materiálu ukázal, že Germáni reagovali na římský způsob boje a přizpůsobovali podle něho svoji vojenskou taktiku. Tento trend je ilustrován jednak nálezy římských militarií, jednak výrobou germánských napodobenin - především v 1. - 2. stol. po. Kr. V mladší době římské ve sledované oblasti příliv těchto předmětů ustává.
Římské šperky a ozdoby jsou, s výjimkou spon a pasových kování, podstatně vzácnější. Patří často mužským příslušníkům germánských kmenů, a to i v takových případech, kde původně šlo o ozdoby užívané ženami. Ženský šperk byl zřejmě konzervativnější a méně ovlivněný římskými předlohami. Některé  ozdoby a šperky byly pravděpodobně vyráběny domácími "barbarskými" řemeslníky, kteří na jedné straně navazovali na starší laténskou tradici, ale zároveň byli ovlivněni i římskými, zejména římsko-provinciálními výrobky. Zdá se, že nejtěsnější vztahy k antickým předlohám a  importům měli Germáni ve starší době římské. Platí to jako pro spony, tak pro ostatní typy šperků a ozdob. Později ( od stupně  B2/C1) se od bezprostředních antických vzorů a importů odklánějí. Osvojují si však znalost antických technologií a dekorativních technik, pod jejichž vlivem začínají vytvářet svůj vlastní styl, využívající především efektních barevných kombinací různých kovů (obtáčení filigránovými drátky, vykládání, niello), který je charakteristický pro pozdně římské období, a který přenáší antické dědictví až do doby stěhování národů.