Závěrečná zpráva grantu 118/1998/B-BIO/FTVS

Název projektu:Objektivizace procesů zotavení a regenerace a možnosti jejich ovlivnění
Hlavní řešitel:Doc.MUDr. Jan Heller, CSc.
Spoluřešitelé: PaedDr. Renáta Dlouhá, CSc.; Mgr. Lenka Štěpánková; Mgr. Radek Cingálek; Mgr. Gabriela Nejedlá; Mgr. Ludmila Zlatníková; Mgr. Iva Skorocká
Období řešení:1998-1999
Celková dotace:70 tis. Kč

Souhrn výsledků

V rámci výkumného úkolu zaměřeného na detekci a objektivizaci krátkodobých procesů zotavení byl vypracován počítačově řízený anaerobní intermitentní test (10 opakování pětisekundových zatížení s vloženými třicetisekundovými přestávkami). Zatížení v testu u trénovaných mužů odpovídalo 1,19 N/kg, u žen 1,04 N/kg a u dětí 0,75 N/kg tělesné hmotnosti, celkem bylo vyšetreno 71 osob,  skupina trénovaných mužů (n=20), sportujících studentů (n=10), trénovaných žen (n= 12) a sportujících dětí (n=29). Výsledky šetření prokázaly, že  parametry opakovného výkonu v intermitentním zátěžovém testu jsou závislé na trénovanosti, věku a pohlaví, i když úroveň vnitřní a metabolické odezvy na opakovaná zatížení byla meziskupinově vcelku srovnatelná. Analýza výsledků prokázala, že u trénovaných mužů míra celkově vykonané práce v intermitentním zátěžovém modelu nesouvisí přímo s úrovní krátkodobých zotavných procesů, ale u skupiny žen a dětí přímo souvisela s kvalitou krátkodobého zotavení. Předpoklad, odvozený z klasických anaerobních testů, že čím bude vyšší vrcholový anaerobní výkon nebo časnější vrchol výkonu v intermitentním zatížení, tím bude i vyšší následný pokles výkonu (přisuzovaný míře zastoupení rychlých svalových vláken s rychlým náborem, ale i vysokou unavitelností) neplatí zřejmě obecně, nebyl prokázán v experimentech u skupin žen a dětí. Nízká výpovědní hodnota, bez rozdílu věku, trénovanosti a pohlaví, co se týká kvality rychlého zotavení, byla naopak prokázána u tradičních dostupných parametrů jakými jsou změny srdeční frekvence a koncentrace lakátu v krvi. U všech sledovaných skupin byl zjištěn těsný vztah mezi úrovní rekuperace a poměrem průměrného a maximálního výkonu, ale předpokládaný těsný vztah mezi rychlostí "ultrakrátké" (sekundové) a krátkodobé (desítky sekund) rekuperace byl prokázán pouze u tří ze čtyř sledovaných skupin (nikoli u skupiny žen) a představuje námět k dalšímu ověření. Srovnání úrovně zotavení v průběhu intermitentního anaerobního zatížení a standartním anaerobním Wingate testu (inverzně hodnoceném poklesem výkonu či relativně, tj. procentuálně hodnoceném tzv. indexem únavy), ani příslušná metabolická odezva, neprokázaly těsnější vzájemnou vazbu. Rychlost a charakter zotavných procesů po opakovaných pětisekudových zatíženích a třicetisekundovém souvislém zatížení vykazuje odlišnou kvalitu a dynamiku.  
 Druhá část výzkumu byla orientována na objektivizaci úrovně regenerace po třicetisekundovém "supramaximálním" zatížení pomocí parametrů výkonu, funkční a metabolické odezvy, úrovní subjektivně pociťované zátěže i změnami variability srdeční frekvence  v opakovaném testu po 30 minutách. V tomto období byly randomizovaně uplatněny postupy aktivního zotavení, fyzioterapeutické intervence i pasivní zotavení, jako kontrola. Vyšetřena byla skupina 16 dobrovolníků, 8 mužů a 8 žen, ve věku 22 let, VO2max 61 resp. 51 ml/min/kg. Model pasivního zotavení představovalo 30 min opočinku vleže, model aktivního zotavení 20 min práce na bicyklovém ergometru na úrovni 50 % srdeční rezervy resp. 50-55 % VO2max a fyzioterapeutickou intervencí byla standardní cílená masáž rovněž v trvání 20 min. Výsledky studie prokázaly, že z hlediska metabolického a funkčního zotavení je účinným prostředkem rekuperace po jednorázovém anaerobním zatížení model aktivního zotavení, zatímco účinnost fyzioterapeutické intervence se výrazněji nelišila od kontrolních podmínek, tj. pasivního zotavení vleže. Účinnost zotavení hodnocená základními parametry výkonu v opakovaném anaerobním zátěžovém testu se navzájem nelišila, nicméně po aktivním zotavení byla v opakovaném Wingate testu zjištěna vyšší netto produkce laktátu i vyšší poměr netto tzvorby laktátu k celkové práci vykonané v testu než při pasivním zotavení či masáži. Uvedené hlavní nálezy i dílčí poznatky a metodická zjištění získaná v průběhu experimentů, např. v oblasti detekce a interpretace změn parametrů bioimpedance i variability srdeční frekvence a metabolických změn představují východiska a inspiraci pro další cílené studie, které jsou  zahájeny v rámci projektů doktorského studia na FTVS UK.