Závěrečná zpráva grantu 206/1997/A-TFP/ETF

Název projektu:Recepce Matoušova evangelia v české a neměcké exegetické tradici
Hlavní řešitel:ThDr. Jiří Mrázek
Spoluřešitelé: ThDr. Martin Wernisch; David Sedláček; Rut Dvořáková; Marta Židková; Doc.ThDr. Markus Müller; ThDr. Theo H. Heckel; ThDr. Martin Meiser; Prof.ThDr. Wolfgang Kraus; David Balcar; Iva Samsonová
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:251 tis. Kč

Souhrn výsledků

      Závěrečná zpráva - shrnutí výsledků. (Výstupy 1999 viz příloha)

Grant č. 206/97 se zabýval recepcí Matoušova evangelia v české a německé kultuře. Vedle odborných pracovníků se na jeho řešení podíleli v rámci svých diplomových prací také čtyři studenti Evangelické teologické fakultuy UK. Úroveň jejich bádání byla vysoká; jeden z nich - David Balcar - obdržel v roce 1998 za předloženou práci Cenu Hlávkovy nadace.

Výstupy:

Výstupy grantu je publikace 6 odborných článků v mezinárodních i národních časopisech, několik referátů na konferencích a sympoziích, ale především monografie zabývající se Matoušovskými podobenstvími.  Důraz byl kladen také na popularizaci vědního oboru teologie, jejímž výsledkem jsou dvě desítky seminářů pro mladší odbornou i laickou veřejnost. Výsledky bádání byly prezentovány v neposlední řadě také formou tří semestrálních přednáškových cyklů  pro studenty ETF UK.

Nejlepší práce budou publikovány ve sborníku, který vyjde v dubnu 2000 v nakladatelství Mlýn.

Závěry zkoumání:

Matoušovo evangelium je z teologického hlediska nejvýznamnějším evangelijním textem Nového zákona. Je vysoce specifické vůši Starému zákonu, nejvíce ze synoptických evangelií se potýká a navazuje na naplnění SZ. Přes některé shody se česká i německá exegetická tradice nápadně rozcházejí a prakticky vytvářejí bipolární napětí. Ukázalo se, že německá tradice je ve výkladu klíčových textů výrazně ovlivněna Pavlovým pohledem a osobností Martina Luthera, resp. jeho pojetím milosti sola gratia. Česká exegetická tradice naproti tomu uchovává pojetí Husovy reformace ve smyslu návratu od tradic k Písmu, od výkladu k obsahu; jejím nejpodstatnějším rysem je v protikladu k německé tradici sola gratia matoušovský důraz na mluvení a činění.

Ze zjištěného vyplývají další otázky: Jak se zmíněný postoj promítal do utváření národní identity dbou národů? Jakou měrou ovlivnil jejich rozvoj v době průmyslové revoluce a předurčil tak jejich postavení ve 20. století? A jaké je jeho pojetí dnes? Bylo by vhodné, aby se těmito otázkami dále zaobírali odborníci v oborech sociologie, psyhcologie případně politologie.