Závěrečná zpráva grantu 217/1997/A-HN/1.LF

Název projektu:Nejstarší období předhusitské pražské lékařské fakulty v rukopisné lékařské literatuře
Hlavní řešitel:Doc. PhDr. Milada Říhová, CSc.
Spoluřešitelé:
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:197 tis. Kč

Souhrn výsledků

Závěrečná zpráva o řešení grantu 217/97

   V tomto tříletém grantovém úkolu jsem navazovala na své dřívější práce, v nichž jsem se zabývala osobností a literární činností vynikajícího představitele předhusitské pražské univerzity - Mistra Albíka z Uničova. Výsledkem je monografie Dvorní lékař posledních Lucemburků (Karolinum 1999), která je sice převážně napsaná v rámci předchozího grantu, ale do korektur se mi podařilo doplnit některá nová zjištění z posledních studijních pobytů ve vatikánské Apoštolské knihovně, takže i tato monografie patří částečně do grantového úkolu 217/97.
   Snažila jsem se rozšířit své studium rukopisů i o další postavy a spisy z okruhu pražské lékařské fakulty, až dosud převážně zcela neznámé. Podnikla jsem studijní cesty do Würzburgu, kde jsem navázala vědeckou spolupráci s prof. Gundolfem Keilem, předním světovým znalcem středověké lékařské literatury, a zahájila jsem práce na společném projektu "Regimina sanitatis pro poslední Lucemburky", tj. pro císaře Karla a jeho syny Václava a Zikmunda. Projekt je dlouhodobé povahy a bude vyžadovat studium rukopisů ve Vídni a Vatikánu. Sama jsem nalezla dvě zcela neznámá regimina a zároveň s nimi i dva dosud neznámé autory, kteří byli Karlovými dvorními lékaři: Magistra Johannensis a Reimbota Eberhardi de Castro.
   Ve vatikánských rukopisných sbírkách jsem objevila i pět dosud neznámých lékařských kvestií, které byly determinovány v Praze v r. 1408 pod vedením Sulka z Hoštky. Jejich původ jsem ověřovala v lipské univerzitní knihovně, kde je i jejich prozatím jediný opis. V dalším výzkumu bych chtěla připravit edici tohoto ojedinělého pramene, který by přinesl nový pohled na pražskou lékařskou fakultu.
   Velmi zajímavé lékařské kodexy pražského původu se nacházejí ve Vratislavi a rozšiřují naše znalosti o výuce na středověké lékařské fakultě v Praze /přednášky a komentář k Aristotelovu spisu De anima/.
   Grantové, ale i vlastní prostředky jsem využívala ke studijním pobytům v rukopisných odděleních ve Vatikánu, Mnichově, Würzburgu, Vratislavi a Lipsku. Tři roky jsou doba příliš krátká k definitivnímu řešení tak rozsáhlého úkolu. Už teď však mohu říci, že literární činnost na středověké pražské lékařské fakultě byla bohatší, než se dosud předpokládalo. Objevila se i nová, dosud neznámá jména lékařů-autorů.
   Výzkumná činnost minulých tří let poskytla pramennou základnu pro práce, publikované v odborných časopisech a periodikách, a pro přednášku na mezinárodní konferenci v Bratislavě (1999). Seznam publikací přikládám.