Závěrečná zpráva grantu 218/1997/A-PP/3.LF

Název projektu:Systém pro relativní hodnocení vědomostí studentů
Hlavní řešitel:Doc.MUDr. Marek Bednář, CSc.
Spoluřešitelé: Eva Adamová; Ing. Jiří Horáček
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:243,8 tis. Kč

Souhrn výsledků

V posledním desetiletí došlo k výraznému rozvoji použití počítačů  V této souvislosti došlo ke značnému zdokonalení testů majících sloužit nezkreslenému pohledu na znalosti studentů: testů mnohočetného výběru a jiných postupů. I když řada výzkumníků vyvinula různé formy elektronického testování, přece jen test mnohočetného výběru zůstal přes své nevýhody prakticky bez konkurence. Na začátku počítačové éry měli teoretikové testování představu o nezkresleném a nenásilném měření umožňujícím sledovat a řídit přirozený vývoj studenta. Současná praxe je, bohužel, těmto představám značně vzdálená. Spíše jsme svědky adaptace studentů na testy, zpravidla testy mnohočetného výběru. Málo pozornosti je věnováno testům esejovým, kde odpověď není nabízena, ale student ji musí sám formulovat. Takové počítačové testy  jsou zatím nad síly programátorů.

Účelem grantu bylo zdokonalit stávající systém testů mnohočetného výběru. Byl napsán nový počítačový program umožňující převádět vyplněné vysokodenzitní bublinové formuláře k dalšímu zpracování do počítače. Ke každé otázce standardně náleží čtyři nabízené odpovědi z nichž správné mohou být 0-4. Systém nabízí možnost 1 opravy každé otázky na podružném poli bublin. Každá odpověď má určenu váhu (1 ... 9), takže učitel může intuitivně odměřovat znalosti studenta. Učitel může stanovit i penalizaci za špatnou odpověď pomocí zvláštního znaku. Kombinací těchto možností je test výrazně zjemněn. Studenti také dostávají výpis chyb ke konzultaci. Následné ústní pohovory naznačují dobrou shodu výsledku testu se skutečnými znalostmi. Test se nepoužívá opakovaně, takže nedochází k přesmyku myšlení studentů tímto nežádoucím směrem. Program navíc umožňuje tvorbu identických variant testu, což spolu s relativním hodnocením (jde o soutěž o známky) výrazně omezuje opisování. K hodnocení a stanovení známek se používají statistická, relativní  i absolutní kritéria.