Závěrečná zpráva grantu 235/1998/C/1.LF

Název projektu:	Genetická a farmakologická charakterizace některých kmenů potkanů používaných jako modely kardiovaskulárních onemocnění
Hlavní řešitel:	RNDr. Eva Kmoníčková, CSc.
Spoluřešitelé:	Prof.MUDr. Vladimír Křen, DrSc.; Prof.MUDr. Sixtus Hynie, DrSc.; Doc.MUDr. Drahomíra Křenová, CSc.; Prof.Dr. Hassan Farghali, DrSc.; RNDr. Daniela Řípová, CSc.; Ludmila Kožlová; Jana Bucková; Mgr. Lucie Šedová
Období řešení:	1998-1999
Celková dotace:	350 tis. Kč

Souhrn výsledků

    Hlavním cílem tohoto grantu bylo vhodnými genetickými a farmakologickými přístupy přispět k objasnění alespoň některých mechanismů, které se uplatňují při vzniku a rozvoji kardiovaskulárních onemocnění. Modelem byly inbrední a kongenní kmeny laborarorních potkanů, na kterých se dá studovat esenciální hypertenze. Kromě uvedeného záměru bylo cílem udržení chovu unikátních kmenů laboratorních potkanů.

    Během zkrácené doby výzkumu na 2 roky se podařilo:
A/ Blíže geneticky charakterizovat speciální kmeny laboratorních potkanů, používaných ke studiu esenciální hypertenze a jiných kardiovaskulárních chorob. Jde o kmeny: SHR, SHR-Lx, BN, BN-Lx, BN-Lx-1K. Byla zavedena technika PCR a testovány kandidátní geny týkající se regulace krevního tlaku a sledována jejich bližší identifikace a lokalizace.

B/ Získané výsledky ukazují, že existují odlišnosti v odpovědích těchto kmenů, jak na úrovni celého organismu, tak při studiu metabolických, biochemických a molekulárně biologických parametrů. Byla provedena analýza hmotnostních parametrů vybraných orgánů (srdce, játra, ledviny, slezina). Byla sledována glykémie, byl stanoven obsah plazmatického homocysteinu. Byly studovány komponenty transdukčních systémů (cAMP, G proteiny, NO). Dané analýzy přispívají k detailnějšímu charakterizování oblasti diferenciálního segmentu chromozomu 8 , kde se nacházejí geny zodpovědné za vznik esenciální hypertenze anebo vývin srdeční hypertofie.

C/ Na normotenzních zvířatech byl prováděn výzkum farmak majících vztah ke kardiovaskulárnímu systému. Studovali jsme vliv cyklosporinu A a nitroprusidu sodného na hladinu intracelulárního vápníku v hepatocytech v podmínkách oxidativního stresu. Rovněž jsme v epididymální tukové tkáni sledovali ovlivnění lipidového metabolismu některými antilipolytickými farmaky v podmínkách in vivo a in vitro.

Některé ze získaných výsledků potřebují detailnější analýzu.

    Námi získaná data přispějí k hledání prostředků, které by v budoucnosti umožnily cíleně farmakologicky zasahovat do patofyziologických procesů kardiovaskulárních chorob.