Studium endofytických a saprofytických hub zdřevnatělých částí dubu
Hlavní řešitel:
RNDr. Alena Kubátová, CSc.
Spoluřešitelé:
Mgr. David Novotný
Období řešení:
1997-1999
Celková dotace:
95 tis. Kč
Souhrn výsledků
Byla studována vnitřní mykoflóra větví ale předvším kořenů dubů na Křivoklátsku. Ve větvích, jichž bylo zkoumáno 28, bylo nalezeno 11 druhů. Nejhojnějším druhem byl Colpomaquercinum, který se vyskytoval v 70,4% studovaných větví. Kořenů bylo u 28 dubů na šesti lokalitách zkoumáno 167 ve třech kategoriích podle tloušťky. V kořenech bylo zjištěno 61 druhů hub. Nejhojněji se vyskytovaly druhy Phialophora fastigiata (34,7% zkoumaných kořenů), P. cf. lagerbergii (22,8% zkoumaných kořenů) a Cryptosporiopsis cf. radicicola (19,8% zkoumaných kořenů). Tyto druhy se nejčastěji vyskytovaly v tenkých kořenech a nejméně ve dřevě silných a středně silných kořenů. Jmenované druhy lze považovat za endofyty kořenů v úzkém pojetí. Dalšími hojnými druhy byly Trichodermaviride,Oidiodendrongriseum,Chloridiumpreusii a Sporidesmium cf. anglica. Byl nalezen druh Diplogelasinospora princeps, což představuje první nález v České republice a pravděpodobně i v Evropě.
Není závislost mezi zdravotním stavem stromu a mykoflórou jednotlivých větví nebo kořenů. Existuje pouze vztah mezi mykoflórou určité větve (nebo kořenu) a zdravotním stavem tohoto rostlinného orgánu (živý, suchý, s nekrózou).
Při infekčních pokusech nebyly u testovaných kmenů ophiostomatálních hub zjištěny patogenní schopnosti vůči dubovým explantátovým kulturám. Patogenní schopnosti projevovaly testované kmeny druhu Fusariumproliferatum. Působili dusivě na rostlinky.
Při studiu mykoflóry explantátových kultur byly mikroskopické houby zjištěny až při kultivaci explantátů ve směsi perlit-rašelina. Při další fázi, tj. při pěstování v zemině, již byly kolonizovány širokým spektrem hub.