Závěrečná zpráva grantu 254/1997/B-BIO/PrF

Název projektu: Genetická analýza morfologie kvasinkových kolonií a signalisace mezi koloniemi
Hlavní řešitel: Doc.RNDr. Zdena Palková, CSc.
Spoluřešitelé: Doc.RNDr. Jitka Forstová, CSc.; Doc.RNDr. Blanka Janderová, CSc.; RNDr. Blanka Zikánová; Martin Kuthan; Irena Horová; Martina Radošová; Mgr. Lucie Mináriková; Markéta Řičicová
Období řešení: 1997-1999
Celková dotace: 330 tis. Kč

Souhrn výsledků

Projekt byl zaměřen na studium tvorby a vývoje morfologie kvasinkových kolonií a jejich chování, jako modelu organisované vícebuněčné struktury:
    1) Získali jsme výsledky ukazující na existenci signálů na dlouhou vzdálenost mezi jednotlivými kvasinkovými koloniemi rostoucími na pevném agarovém médiu a tyto signály jsme částečně charakterizovali. Jako jedna ze signálních komponent byl identifikována amoniak, který je koloniemi produkován v pulsech. (Palková et al., Nature 390: 532-536, 1997) Dále jsme zjistili, že  a) produkce NH3 je závislá na přítomnosti a transportu určitých aminokyselin do buněk během růstu kolonií; b) Mep2 permeasa a G-protein Gpa2, jejichž role při "sensingu" extracelulární koncentrace NH4+ iontů v procesu přepínání Saccharomyces cerevisiae z "kvasinkovitého" na pseudohyfální růst byla nedávno zjištěna, se neuplatňují v NH3 systému u kolonií. c) NH3 (produkovaný partnerskou kolonií nebo z arteficiálního zdroje) indukuje intensivní produkci NH3 u okolních kolonií nezávisle na jejich fázi růstu a vyvolá tak synchronisaci NH3 pulsů u celé "populace" kolonií. "Přechod" kolonií Candida mogii do fáze intensivní produkce amoniaku je provázen výraznými změnami v morfologie kolonií i v morfologii a růstu buněk.   (Palková,Z., Forstová,J., J. Cell. Sci., přijata k publikaci, 2000); d) gradienty NH4Cl ani NaOH nevyvolají NH3 produkci u exponovaných kolonií. Na základě získaných výsledků předpokládáme, že aktivní komponentou v NH3 signálním systému u kvasinkových kolonií je neprotonisovaný NH3, který proniká do buněk difusí a může ovlivňovat pH vnitrobuněčných kompartmentů (vakuol). Mechanismus působení NH3 na kvasinkové buňky by mohl být proto podobný tomu, který byl již dříve navržen pro Dictyostelium discoideum (Davies et al., Cell 75: 321-327, 1993) .  
    2) Isolovali jsme a pomocí tetrádové analysy charakterisovali dvě nové mutanty Saccharomyces cerevisiae s poruchou ve signálním NH3 systému. Identifikace genů, nesených plasmidy získanými komplementační analysou mutant (s využitím kvasinkové genomové knihovny), probíhá v současné době.
    3) Zavedli jsme a úspěšně použili nový metodický přístup, který nám umožňuje široké vyhledávání a isolaci genů, jejichž exprese se mění v průběhu morfogenese kolonií kvasinek S.cerevisiae. Do současné doby jsme získali a identifikovali šest takových genů: i) ORF YDR325W kódující protein o dosud neznámé funkci; ii) CCR4 kódující transkripční regulační protein; iii) MEP3 kódující vysokokapacitní/ nízkoafinitní permeasu transportující NH4+ do kvasinkových buněk; iv) ADE5/7 kódující glycinamide ribotide synthetasu a aminoimidazole ribotide synthetasu, ktera hraje roli při biosynthese adeninu; v) CAT2 kódující carnitine O-acetyltranferasu a vi) PAM1 kódující vysokokopiový supresor ztráty Pp2a fosfatasy. Expresi jednotlivých genů v kvasinkových koloniích sledujeme za různých růstových podmínek.