Závěrečná zpráva grantu 282/1997/B-GEO/PrF

Název projektu:	Využití zbytkových jam uhelných lomů SHR k ukládání odpadů v rámci revitalizace regionu
Hlavní řešitel:	Ing. Zdeněk Kudrna, CSc.
Spoluřešitelé:	Prof.Ing. Jiří Škopek, DrSc.; Doc.Ing. Jan Rybář, CSc.; Ing. Jan Boháč, CSc.; Mgr. Jan Suchý
Období řešení:	1997-1999
Celková dotace:	115 tis. Kč

Souhrn výsledků

Zkoumání uvedené problematiky umožnilo zformulovat následující fakta a výsledky řešení:

- Výzkum zcela potvrdil grantovým projektem formulovaný předpoklad, že neogenní jíly starších částečně konzolidovaných výsypek zbytkových jam i dosud provozovaných lomů v Severočeské hnědouhelné pánvi představují pro ukládání odpadu hostitelské prostředí, které z hlediska propustnosti ale i z hlediska dalších fyzikálních a mechanických vlastností představuje dokonalou přirozenou pasivní bariéru.

- Dosud realizovaná terénní pozorování na provozovaných skládkách v zájmové oblasti nás opravňují k tvrzení, že specifický a v čase proměnný hydrogeologický režim oběhu podzemních vod v tělesech výsypek, úzce související s postupným průběhem jejich konzolidace, by neměl způsobit škody na horninovém prostředí či větší potíže v provozu stávajících skládek i skládek připravovaných v budoucnosti. K tomuto závěru nás opravňuje skutečnost, že jako potenciálně vhodná místa pro skládkování lze označit horní části výsypek, v jejichž podloží mocném několik desítek metrů a stářím cca dvacet až třicet let se již ve větší míře rozvinuly složité fyzikální i chemické procesy, jež vedly vlivem postupující homogenizace a plastifikace k dalšímu snižování pórovitosti jílovitých skrývkových zemin.

- Laboratorní testy propustnosti provedené v rámci zkoumání modelové lokality skládky TKO u Jirkova v dobývacích prostoru Velkolomu Čs. armády na Ervěnickém koridoru potvrdily, že zhutněné minerální těsnění zhotovené z místních skrývkových zemin bylo oproti předepsaným technickým normám až o tři řády na straně bezpečnosti. S ohledem na tyto velmi příznivé výsledky i skutečnost, že přirozená geologická bariéra v podloží dna dosahuje často velmi vysokých mocností, stojí za zvážení, zda je nutné, vzhledem ke znění platných předpisů, trvat při skládkování nebezpečných odpadů v tomto "anomálně" příznivém hostitelském prostředí na kombinovaném těsnění. Domníváme se , že v případě stanovení
definitivního typu rekultivačních záměrů v širší zájmové oblasti skládky a posouzení jejich vlivů na skládku by bylo často možné a z ekonomických důvodů i žádoucí realizovat pouze jednoduché minerální těsnění bez použití HDPE fólie.

- Z hlediska inženýrské geologie a geotechniky se jeví jako nejzávažnější pro chování hostitelského prostředí v případě skládky primární požadavek dlouhodobé stability a nepropustnosti výsypky.

- Z analýzy působících faktorů vyplynul závažný poznatek, že uvedené závěry nemají zcela obecnou platnost a mohou "pouze" vytvořit podklad pro budoucí zpracování metodických pokynů. O obsahu konkrétního technického řešení budou vždy rozhodovat přírodní a antropogenní poměry v dané lokalitě.
Za poměrně značnou komplikaci při zjišťování dlouhodobě působících faktorů považuji stávající nevyjasněnosti konečných rekultivačních záměrů na jednotlivých lokalitách.