Závěrečná zpráva grantu 285/1997/B-GEO/PrF

Název projektu:Petrogenetické vztahy ultramafických hornin hraničních jednotek lugika a moravosilesika
Hlavní řešitel:RNDr. Helena Klápová, CSc.
Spoluřešitelé: Prof.RNDr. Zdeněk Pouba, DrSc.; RNDr. Marta Chlupáčová, CSc.; RNDr. Vladimír Tolar; RNDr. Milan Movák, CSc.; RNDr. Petr Vízdal
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:310 tis. Kč

Souhrn výsledků

Výsledky studia spinelových ultrabazických hornin a jejich derivátů z oblasti staroměstského pásma podporují model multifázové kolize mikrokontinentů. Tektonická individualizace rigidních ultrabazických těles, jejich rychlý zdvih a rozčlenění za postupně se snižujícího tlaku a teploty jsoz hlavními fenomény jejich historie. Ještě před prvním (kadomským?) stlačením prostoru byla ultrabazická tělesa metamorfována v granulitové a eklogitové facii společně s dalšími litologiemi, které se v terénu uchovávají jako kinematicky přepracované relikty. Nové mapy ČGÚ ukazují, že ultrabazická tělesa staroměstského pásma oddělují dost ostře starší rulovou jednotku od mladší vulkanicko-sedimentární (amfibolit-metakeratofyrové) jednotky i od relativně starších granátických amfibolitů, které se vyvinuly retrográdní přeměnou eklogitů.

Spinelidy čerstvých i do různého stupně rodingitizovaných ultrabazik staroměstského pásma mají poměrně stabilní chemické složení. Jde o Fe-spinely s obsahem  Cr (+Ni, Zn popř. Mn) v případě čerstvého spinelového lherzolitu z Chrastic a Fe-spinely s obsahem Mn (+Ni, popř. Cr) v rodingitizovaných ultrabazikách. Tato fakta dokládají stabilitu plášťových spinelů i v podmínkách vývoje v rámci ofiolitového komplexu (přínos Mn) během rodingitizace a serpentinizace ultrabazik i během dalších polyfázových metamorfních přeměn.

Ultrabazické horniny prošly složitým polyfázovým metamorfním vývojem, včetně metasomatických přeměn. Proces serpentinizace, který lze sledovat na přechodu mezi lherzolity a metagabry, začal rodingitizací alpinského typu na oceánském dně interakcí s oceánickou vodou. Variské procesy pak vedly k dalším retrográdním přeměnám ultrabazik, k reakcích v rodingitech a nakonec ke vzniku rodingitových pegmatitů obsahujících amazonit a další specifické minerály.

Studované ultrabazické horniny a gabroamfibolity staroměstského pásma mají anomálně vysoké až velmi vysoké hodnoty magnetické susceptibility. V serpentinizovaných ultrabazických horninách vzniká hojně během serpentinizace olivínu novotvořený magnetit. Důsledkem toho je magnetická susceptibilita kontrolována intenzitou serpentinizace a množstvím pyroxenu. Magnetit prodělal nízkoteplotní oxidizaci. V rodingitech magnetická susceptibilita ukazuje korelaci s obsahem FeO a s množstvím tmavých minerálů; nositelem susceptibility je oxidizovaný magnetit.

Geochemickým studiem byly zjištěny u rodingitů světlého typu a u pyroxenických alkalických syenitů doprovázejících tyto rodingity na lokalitě Žďár u Rudy na Mor. vysoké obsahy lehkých vzácných zemin (LREE), Th a U. Tyto prvky jsou v uvedených horninách vázány v řadě poměrně vzácných minerálů, jako je thorit, thorianit, thorogummit, allanit, monazit, stillwellit, cheralit, roentgenit a další.