Interpretace tíhových měření z oblasti Rudého moře
Hlavní řešitel:
RNDr. Vratislav Blecha, CSc.
Spoluřešitelé:
Mgr. Vladimír Prokop;
Mgr. Ján Senčák
Období řešení:
1997-1999
Celková dotace:
98 tis. Kč
Souhrn výsledků
Byla sestrojena nová mapa Bouguerových anomálií jižního pobřeží Jemenu. Mapa pokrývá území o rozloze cca 16 000 čtverečních km a pro konstrukci bylo použito 201 gravimetrických bodů. Tato hustota měření odpovídá mapě měřítka 1 : 1 000 000. Regionální pole je ve shodě s publikovanou mapou Rudého moře a východní Afriky v měřítku 1 : 12 000 000, v detailech má ale nová mapa mnohem větší rozlišovací schopnosti. V laboratoři byly změřeny hustoty 64 vzorků hornin ze studovaného území. Velmi blízké střední hustoty hlavních geologických jednotek (terciérní vulkanity trapové série, mesozoické sedimenty, prekambrické podloží) svědčí o tom, že tíhový obraz studovaného území bude ovlivněn hlavně hlubší geologickou stavbou. Lokální kladné anomálie pozorujeme nad geologicky recentními vulkanickými centry podél Adenského zálivu. Od západu k východu to jsou centra Perim, Jabal Kharaz, Marsa, Imram, Little Aden, Aden. Ostrý tíhový gradient severně od města Batays označuje výrazný zlom v horninách prekambrického podloží ve směru S70V. Tento zlom je pravděpodobně identický s hranicí mezi dvěma jednotkami prekambria: ostrovním obloukem Al-Bayda na severu a rulovou krou Al-Mahfid na jihu. Nejvýraznějším prvkem v nové tíhové mapě je lokální anomálie ve směru S140V, která začíná severně od Adenu a míří směrem ke městu Dhala na severu zkoumaného území. Kladná reziduální anomálie je asi 40 km široká a amplituda dosahuje 30 mGal. Anomálie je nad morfologickou depresí známou pod jménem Dhala graben, která je tvořena zlomovými poklesy, jež protínají pobřeží jižního Jemenu. Deprese Dhala graben rozděluje horniny prekambrického podloží na dva bloky: blok Yaffa východně a blok Keifi západně od Dhala graben. Hustotní model struktury Dhala graben vytvořený pouze na základě povrchové geologie a hustot hornin, nesouhlasí s naměřenými tíhovými daty. Teprve při modelování intrusivního tělesa tvaru lakolitu s průměrnou hustotou 2.8 g/ccm pode dnem deprese bylo dosaženo shody měřených a vypočítaných hodnot tíže. Granitické intruse vycházejí na povrch jižně od modelovaného profilu (Jabal Manif) a plutonické horniny o proměnném složení granit - gabbro - syenit jsou popsány na několika lokalitách severně ve směru linie Dhala graben. Mimo studované území jsou popsány dvě geologicky identické struktury s Dhala graben, které mají rovněž stejný směr (S140V) paralelní s osou Rudého moře: lokalita Jabal Hufash cca 250 km severně od Dhaly a vulkanická riftové zóna Jabal Tirf cca 500 km severně od Dhaly (východně od města Jizan v Saudské Arábii). Zóna Jabal Tirf má navíc stejný tíhový obraz jako Dhala graben (kladná residuální anomálie široká 40 km s amplitudou 30 mGal). Na základě uvedených skutečností je možné učinit závěr, že tři výše zmíněná izolovaná území na jz. cípu Arabského poloostrova jsou součástí jedné tektonické zóny a dále, jestliže Arabský poloostrov posuneme a pootočíme zpět k Africe do pozice před otevřením Rudého moře, tak tato linie perfektně navazuje na starou tektonickou zónu Marda, která je pozorována jako výrazný lineament na satelitních snímcích Somálska, a která je zároveň hlavní linií vulkanické aktivity v dnešním Afaru. Důvod, proč se Arabský poloostrov neoddělil od Afriky právě podél této zóny (která je identická s osou Rudého moře před otevřením) jsou intruse (absolutně datované 26 - 20 Ma), které pevně spojily bloky kůry na obou stranách protoriftu. Arabský polostrov se v této oblasti separoval od Afriky později (cca 10 Ma) šikmo pod úhlem 30 stupňů od osy Rudého moře směrem k západu.