Výzkum kvality vodní složky přírodního prostředí v povodí Berounky.
Hlavní řešitel:
Mgr. Jakub Langhammer, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Mgr. Milada Matoušková
Období řešení:
1997-1999
Celková dotace:
373,75 tis. Kč
Souhrn výsledků
Prvořadým cílem grantového projektu bylo provést komplexní hodnocení jakosti vody a celkové zátěže vodní složky prostředí v povodí Berounky a ve vytipovaných oblastech povodí zhodnotit ekomorfologický stav koryt vodních toků ve vztahu k realizaci možných revitalizačních opatření. Řešení bylo rozděleno do tří úrovní podle rozdílného prostorového měřítka – na makroúroveň, vymezenou povodím Berounky mezi Plzní a ústím do Vltavy, na mezoúroveň, zahrnující vybraná povodí a mikroúroveň, kde byly hodnoceny vybrané jednotlivé toky v CHKO Křivoklátsko. Na makroúrovni bylo provedeno základní hodnocení kvality vody, využití území a jednotlivých zdrojů znečištťování povrchových vod. Na základě analýzy těchto prvků byla provedena klasifikace jednotlivých oblastí podle míry celkové zátěže antropogenní činností a výběr kritických oblastí. Na mezo a mikro úrovni potom probíhalo hodnocení stavu a vývoje jakosti vody, využití území a antropogenně podmíněné zátěže ve vybraných povodích a zejména hodnocení morfologie a ekologického stavu říčních koryt vybraných toků na území CHKO Křivoklátsko, sloužící jako základní podklad pro potenciální revitalizaci území. Terénní práce byly zaměřeny především na mapování ekomorfologického stavu vodních toků, měření průtoků, odběru vzorků a provádění rozborů jakosti vody a byly doplněny pomocí leteckého snímkování využití území, stavu říčních koryt a hlavních zdrojů znečištění v povodí. Základní poznatky z terénního průzkumu byly spolu s výsledky analýzy datových podkladů integrovány do prostředí jednotného geografického informačního systému. Pro potřeby řešení byly formulovány, sestaveny a prakticky ověřeny dvě nové metodiky, významné pro hodnocení míry zátěže a transformace vodní složky prostředí: 1. Metodika hodnocení plošných zdrojů znečištění, zpracovaná hlavním řešitelem, založená na integraci distančních dat o Zemi s daty empirickými. Na základě kombinace dat o využití území, digitálního modelu reliéfu a naměřených průměrných koncentrací znečišťujících látek pro odpovídající třídy landuse umožňuje přesně vyjádřit prostorové rozložení látkového odnosu z území. 2.Metodika ekomorfologického mapování a hodnocení stavu vodních koryt, zpracovaná spoluřešitelkou. Tato metodika umožňuje zhodnocení ekomorfologického stavu toků a určení velikosti stupně antropogenního ovlivnění. Prací na projektu se účastnila řada studentů, kteří v rámci bakalářských a magisterských prací řešili vybrané dílčí úkoly z celkové problematiky. Vznikly tak studie pojednávající o plošných zdrojích znečištění v povodí Střely (J. Zahradník), kvalitě povrchových vod v povodí Litavky (P. Kaiml), hydrografii Zbirožského potoka (P. Kaiml), stejně jako byla zadána a rozpracována řada dosud probíhajících prací, zaměřených na stav a vývoj kvality vody v jednotlivých povodích a ekomorfologický stav koryt malých vodních toků v CHKO Křivoklátsko. Na řešení grantu se podíleli rovněž zahraniční studenti N. Borges a B. Schuetze z Johannes Guttenberg Universität, Mainz, Německo, studující na Univerzitě Karlově v rámci programu ERASMUS. Tito studenti se podíleli na zpracování dat o kvalitě vody na jakostních profilech, jejich zatřídění do tříd jakosti vody ve vybraných obdobích a přípravě tematických map jakosti vody pro hlavní ukazatele. Hlavním výstupem z projektu je závěrečná zpráva, shrnující přehledným způsobem hlavní dosažené výsledky. V podrobné podobě jsou jednotlivé výsledky současně ukládány na CD-ROM, kde budou v jednotné formě dostupné hlavní textové, tabulkové, grafické a mapové dokumenty, dopolněné o fotodokumentaci. Hlavní výsledky budou rovněž zveřejněny na internetu, na adrese www.natur.cuni.cz/~kfggsekr, dostupné na serveru PřF UK.