Stanovení kvalitativních koeficientů dílčích vlivů na ŽP.
Hlavní řešitel:
Doc. RNDr. Martin Braniš, CSc.
Spoluřešitelé:
Doc.RNDr. Bedřich Moldan, CSc.;
PaedDr. Tomáš Hák
Období řešení:
1997-1999
Celková dotace:
244 tis. Kč
Souhrn výsledků
V oblasti ochrany životního prostředí dosud chybí souhrnný indikátor postihující základní typy vztahů mezi lidskou společností a přírodním prostředím. Existují sice metodické návody pro získávání dat a výpočty velkého množství statistik, ty však většinou postrádají praktickou hodnotu jak pro informování veřejnosti, tak pro rozhodovací proces. I v oblasti environmentálních indikátorů se v minulosti používaly především indikátory „stavu“ životního prostředí. V kontextu rozhodovacího procesů je však velmi obtížné, ne-li nemožné rozpoznat, co vlastně tyto proměnné popisují. Tento projekt se zaměřil na efektivnější přístup, a to na studium a využití indikátorů „zátěže“. Zátěží prostředí (pressures) rozumíme například emise škodlivin do ovzduší nebo do vod, rozptylování toxických látek, produkci odpadů různých typů, atd. Zátěž ovlivňuje negativně podmínky a předpoklady náležitého poskytování statků a služeb geobiosféry (např. životodárné funkce, zdroj surovin, propady pro nejrůznější odpady, atd.). Zaměření výzkumu na indikátory zátěže koresponduje s vědeckými záměry renomovaných institucí jako jsou SCOPE nebo Eurostat.
Indikátor „zátěž geobiosféry“ postihuje celkové environmentální nároky lidských aktivit na přírodní zdroje a na absorpční kapacitu prostředí. Patří tedy do skupiny indikátorů, které se snaží kvantifikovat zátěž ŽP s předpokladem, že by se tato zátěž a ji působící hnací síly měly snižovat či minimalizovat. Koncepce je založena na předpokladu, že lidské činnosti mohou být - pro účel kvantifikace environmentálního zatížení – dostatečně charakterizovány 3 indikátory postihujícími energetické a látkové toky a nároky na prostor. Rozlišují se vstupy (požadavky na zdroje, tedy spotřebovaná energie, látky a prostor) a výstupy (nároky na propady, tedy na absorpční kapacitu přírodních systémů pro odpady všeho druhu, včetně hluku, záření, atd.). Kvantitativní údaj je vyjádřen množstvím či hmotností (energie, látek a plochy) ve fyzikálních jednotkách (např. joulech, gramech a m2). Nutné je však brát v úvahu také kvalitativní stránku jednotlivých vstupů a výstupů: není totiž stejné, zdali je např. stejně velký prostor zabrán pro toxickou skládku, asfaltové parkoviště nebo park). Toto kvalitativní hledisko se dá vyjádřit pomocí kvalitativních koeficientů, kterými se rozliší různé druhy energií, látek a ploch. Konečný indikátor je funkcí obou základních údajů – kvantitativního parametru a kvalitativního koeficientu. V dalších krocích (již mimo rámec tohoto grantu) budou zkoumány možnosti sumace jednotlivých ekvivalentních jednotek zatížení pro daný faktor (energie, materiál, plocha) k výpočtu vysoce agregovaného indexu zátěže geobiosféry.
Pro stanovení kvalitativních koeficientů byly zkoumány metody stanovení různých environmentálních limitů, standardů, prahových hodnot, apod.: Pro vstupní zatížení (čerpání přírodních zdrojů) např. vzácnost nebo užitečnost, pro výstupy nebezpečnost dané látky či energie pro ekosystémy. Stanovení kvalitativních koeficientů je kombinací vědeckých poznatků z daného oboru a politických rozhodnutí (objektivních faktů a subjektivních soudů).
Hlavním předpokladem při tvorbě tohoto indikátoru je důraz na poskytnutí informace zjednodušené a přitom založené na současném stavu poznání pro účely politického rozhodování a pro účely komunikace, osvěty, apod., tedy pragmatismus a operativnost. V tomto smyslu se indikátor snaží být dostatečně srozumitelný. Přestože se snaží o postižení všech hlavních dopadů lidských aktivit na životní prostředí, konečný agregovaný index nebude pravděpodobně vyčerpávající (ve smyslu postižení všech vazeb, které v ekosféře existují). Přesto však, podle našeho mínění, může vhodně a nutně doplnit ekonomická, sociální, morální a jiná kritéria, kterými lidé řídí své chování a jednání. Index zátěž geobiosféry by měl napomoci lidem analyzovat, vědomě či podvědomě, význam a důsledky svých činů z hlediska životního prostředí.