Závěrečná zpráva grantu 308/1997/B-GEO/PrF

Název projektu:Izotopy olova v recentních rašeliništích jako nástroj k určení zdrojů kontaminace.
Hlavní řešitel:Mgr. Ivo Hlásenský
Spoluřešitelé: Dr. Jan Košler; RNDr. Martin Mihaljevič, CSc.; Bc. Pavel Kada; Mgr. Viktor Goliáš; Mgr. Vojtěch Ettler; Mgr. Pavlína Dvořáková
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:323 tis. Kč

Souhrn výsledků

Projekt využívá mnohostranné možnosti rašelinišť pro studium dopadu činnosti člověka na kvalitu atmosféry. Využíváme přitom faktu, že vrchovištní rašeliniště přijímají veškeré látky pouze prostřednictvím atmosférické depozice a stávají se tak archívem vývoje atmosféry.
Byly zkoumány vertikální profily rašeliništi Pod Jelení horou (Krušné hory), Bílá Smědá (Jizerské hory), Úpská rašelina (Krkonoše), Jezerní Slať (Šumava).
Zabývali jsme se studiem izotopových poměrů olova (204Pb, 206Pb, 207Pb a 208Pb), jejichž znalost umožňuje určit zdroje olova. Zjišťovali jsme, jak se tyto poměry změnily během posledních zhruba 150 let.
Zjišťovali jsme obsahy stopových prvků, zejména těžkých kovů (Be, V, Cr, Mn, Co, Ni, Zn, Cu, Ga, As, Se, Rb, Sr, Mo, Ag, Cd, Ba, Tl, Pb, Bi, U) v týchž profilech.
Na stejných vzorcích jsme sledovali i výskyt sférických uhlíkatých částic, které vznikají při vysokoteplotním spalování fosilních paliv a jsou tak rovněž vynikajícím indikátorem globálního znečištění atmosféry.
Dále byl analyzován obsah pylových částic. Na základě jejich výskytu a počtu lze rekonstruovat historii vývoje lesů v okolí rašelinišť; lze sledovat stratigrafii rašelinišť, jejich vznik, stáří, změny a dynamiku vegetace, klimatu a kolísání horní hranice lesa.

Na většině zkoumaných lokalit mají změny v izotopových poměrech olova ve vrstvách reprezentujících období posledních cca 100-120 let víceméně obdobný průběh. Tento trend je charakteristický více či méně strmým vzrůstem všech sledovaných izotopových poměrů olova (208Pb/206Pb, 207Pb/206Pb, 204Pb/206Pb). Počátek vzestupu je pro různé lokality různý, obvykle se pohybuje v hloubce 8-12 cm, což odpovídá zhruba období přelomu století (1880 – 1920). Měřené izotopové poměry se pohybovaly v tomto rozmezí:
208/206Pb: 1,998- 2,244, 207/206Pb: 0,844-0,905 a 204/206Pb: 0,027-0,0888.
U koncentrací kovů byl zjištěn exponenciální nárůst koncentrací většiny prvků směrem k povrchu na severočeských a východočeských rašeliništích. Šumavská lokalita nejenže měla výrazně nižší obsahy prvků ve srovnání s ostatními, ale nedošlo zde ani ke zvýšení obsahů v připovrchových vrstvách.
Zjištěné koncentrace sféroidních uhlíkatých částic ve vrstvách rašeliny se pohybují od 1 300 do 34 000 částic na gram sušiny. Částice jsou pozorovatelné počínaje hloubkou 8-16 cm, k výraznému nárůstu jejich počtu pak dochází v hloubkách kolem 4 cm, tedy těsně pod povrchem. Křivka výskytu částic tak zjevně dobře koresponduje s vývojem energetiky na území ČR během 20. století.