Závěrečná zpráva grantu 314/1997/C/1.LF

Název projektu:Imunocytochemie v typizaci a prognostickém hodnocení plicních karcinomů
Hlavní řešitel:Doc.MUDr. Václav Mandys, CSc
Spoluřešitelé: Prof.MUDr. Pavel Miřejovský, DrSc.; Dr. Viet Nhung Mguyen; M.D. Viet Nhung Nguyen
Období řešení:1997-1999
Celková dotace:751 tis. Kč

Souhrn výsledků

Grantový projekt byl zaměřen na upřesnění významu imunohistochemické detekce vybraných nádorových markerů plicních karcinomů pro zlepšení bioptické diagnostiky těchto nádorů a na zjištění možností použití sledovaných nádorových markerů pro určení prognózy onemocnění. V první studii byly řešeny otázky exprese genu nm23 v plicních karcinomech. V sestavě 77 plicních karcinomů, kde byly zastoupeny všechny histologické typy nádorů, se nepodařilo prokázat jednoznačnější vztah exprese genu nm23 k histologickému typu nádoru, ani ke stupni diferenciace. Stejně tak se ukázalo, že nm23 nelze u plicních karcinomů spolehlivě použít k určení prognózy onemocnění. Ve druhé studii byl sledován vztah exprese vytypovaných  cytokeratinů (CK7, CK 10/13, CK 18, CK 19 a CK 20). Cytokeratinový imunofenotyp nádorů byl porovnáván s jejich histologickou strukturou, TNM stagingem a přežíváním pacientů. Výsledky studie především ukázaly, že cytokeratiny 7, 10/13 a 18 je možné využít pro rozlišování plicních adenokarcinomů (CK 7 a CK 18 pozitivní, CK 10/13 negativní) od plicních dlaždicových karcinomů ( CK 7  a CK 18 negativní, CK 10/13 pozitivní). V další etapě projektu byl hodnocen prognostický význam markerů spojených s nádorovou transformací buněk, tj. p53, p21 a bcl-2. Získané výsledky byly vztaženy ke standardizovanému dvouletému přežívání pacientů. Protein p53 byl vysoce pozitivní ve skupině karcinomů dlaždicových i u adenokarcinomů, které byly výjimečné hyperexpresí p53 u nízce diferencovaných forem. Pozitivita p21 byla výraznější u nádorů diferencovaných, a to všech histologických typů. Pozoruhodný byl nález p21 pozitivity v celé skupině karcinomů nediferencovaných. Pozitivita bcl2 byla výrazná zejména v nízce diferencovaných nádorech neuroendokrinních a v karcinomech nediferencovaných. Ve skupině dlaždicových karcinomů bylo zaznamenáno častější dvouleté přežívání pacientů v případech, kdy nádorové buňky byly bcl2 nebo p53 pozitivní. Studie však ukázala, že přímá prognostická využitelnost fenotypické exprese supresorických genů je problematická. Z tohoto důvodu bylo v následující studii provedeno srovnání exprese proliferačních nádorových markerů (cyklinu D1, Ki-67 a PCNA) s expresí p53 a bcl-2 a zároveň byl určen prognostický význam sledovaných markerů. Vyšší proliferační aktivita nádorových buněk hodnocená pomocí detekce Ki-67 a PCNA byla zjištěna u 90% sledovaných nádorů. Exprese bcl-2 byla v tomto souboru zjištěna pouze u 14% adenokarcinomů, ale u 50% karcinomů dlaždicových. V žádném ze sledovaných histologických typů nádorů nebylo možné prokázat jednoznačně významný vztah k expresi žádného ze sledovaných markerů. Podrobnější analýza dat přinesla nový poznatek, že z hlediska prognózy je zřejmě významná kombinace pozitivity jednoho a zároveň negativity jiného ze sledovaných markerů. Jako prognosticky příznivé se ukázaly tyto kombinace: p53 pozitivita a Ki67 nízká exprese; p53 pozitivita a cyklin D1 negativita; bcl2 pozitivita a Ki67nízká exprese; cyklin D1 negativita a Ki67nízká exprese. Naopak vysoká pozitivita Ki67 spolu s negativní expresí p53 nebo bcl2 se ukázala z hlediska prognózy onemocnění jako jednoznačně nepříznivá. Poslední studie projektu byla zaměřena na zjištění rozdílů v expresi standardního CD44s a jeho isoformy CD44v6  v jednotlivých typech plicních karcinomů a upřesnění významu exprese CD44 v biologickém chování těchto nádorů. Spolu se stanovením CD44 byla ve stejném souboru nádorů provedena detekce NCAM (neuronal cell adhesive molecule), UP1 (urine protein 1), CEA (karcinoembryonální antigen) a EMA (epitelový membránový antigen). Přítomnost CD44s i CD44v6 byla významně rozdílná u různých histologických typů plicních karcinomů. U karcinomů nemalobuněčných byla exprese CD44 značně vysoká (ve skupině spinocelulárních karcinomů až 90%), zatímco převážná většina (86%) malobuněčných plicních karcinomů byla CD44 negativní. U adenokarcinomů byla zjištěna významná inverzní závislost mezi hlenotvorbou a expresí CD44. Analýza exprese sledovaných markerů a klinického průběhu onemocnění ukázala, že z hlediska prognostického má význam exprese CD44v6. Nemocní s nádory CD44v6 negativními přežívali signifikantně déle, než nemocní s nádory CD44v6 pozitivními.Práce na grantovém projektu probíhaly po celou dobu řešení v souladu s původní anotací. Na souboru, čítajícím přes 100 nádorů bylo provedeno určení významu řady nádorových markerů, jak pro upřesnění diagnózy nádorů, tak pro stanovení prognózy onemocnění. Získané výsledky byly průběžně publikovány, jak formou sdělení na odborných konferencích v ČR i v zahraničí, tak formou článků v odborných časopisech. Kopie publikací tvoří přílohu této zprávy