Podstatou udeleneho grantu bylo sledovat vliv difenyletherových herbicidu na in vivo syntézu hemu a porfyrinu v játrech jak na biochemické (enzymové aktivity a hladiny porfyrinu) , tak - behem posledního roku rešení - i na molekulárne biologické úrovni (exprese genu sledovaná na úrovni mRNA pomocí metody real-time PCR ). Výzkum probíhal ve dvou rovinách – jednak byla sledována uroporfyrie vyvolaná dosud nejasným mechanismem pri aplikaci vysokých dávek herbicidu fomesafen u jinak extrémne resistentního kmene myší DBA/2 a dále byly naopak studovány úcinky vybraných difenyletherových herbicidu na metabolismus porfyrinu pri nízkých dávkách, které jsou v literature oznacovány již jako NOEL, tedy dávky bez patrného efektu.
Mechanismus vzniku experimentální uroporfyrie byl v posledních letech ve svete z velké cásti objasnen. Bylo predevším prokázáno, že nezbytnou podmínkou pro vznik uroporfyrie je existence funkcního jaterního mikrosomálního cytochromu P450, oznaceného jako cyp1A2. V souladu s tímto poznatkem jsou všechny dosud známé organické induktory jaterní uroporfyrie i induktory enzymu cyp1A2. Mechanismus vzniku uroporfyrie presto není dosud zcela jasný a evidentne závisí i na dalších faktorech. Napríklad u myší se jaterní uroporfyrie snadno vyvolává u kmene C57Bl a naopak u resistentního kmene DBA/2 dosud nebyla popsána.
Naše pokusy prokázaly vznik uroporfyrie po podávání herbicidu fomesafen a acifluorfen i u myší kmene DBA/2. Takto vzniklá uroporfyrie navíc nebyla spojena s indukcí aktivit cyp1A2, ani se zvýšením príslušné mRNA. Tyto výsledky se tedy vymykají popisovaným mechanismum a naznacují možnou existenci alternativního mechanismu vzniku uroporfyrie. Výsledky jsou shrnuty v rukopise "Krijt J., Sanitrák J., Pšenák O., Chlumská A., Fakan F.: The effect of fomesafen on liver uroporphyrin accumulation in male DBA/2 mice" nabídnutém k publikaci do casopisu Toxicology and Applied Pharmacology s uvedením podpory grantu 45/99, vyjádrení redakce není dosud k dispozici.
Predmetem grantu bylo I sledování úcinku nízkých dávek difenyletherových herbicidu. U fomesafenu i oxadizonu je v literature možno najít hodnoty dávek NOEL, stanovené pri testování na myších a potkanech. Tyto dávky by podle definice mely být bez efektu. Naše pokusy však ukazují, že k ovlivnení metabolismu porfyrinu dochází - zejména v prípade herbicidu oxadiazon - i pri dávkách nižších než NOEL. Behem prvních dvou let rešení grantu byly tyto výsledky zpracovány formou vztahu dávka/úcinek a presentovány na kongresu Eurotox 2000 v Londýne, v záverecném roce byly doplneny ješte o údaje sledující expresi klícových enzymu – syntázy kyseliny 5-aminolevulové a cytochromu cyp2B10 a cyp4A11. Tyto výsledky ješte nejsou z casových duvodu zpracovány ve forme rukopisu, ale budou zaslány k publikaci s uvedením podpory grantu 45/99 ješte v tomto roce.