Závěrečná zpráva grantu 274/1999/C/PřF

Název projektu:Produkce cytokinů a exprese heat shock proteinů během stresu vyvolaného různými pyrogeny
Hlavní řešitel:RNDr. Stanislav Vybíral, CSc.
Spoluřešitelé: Mgr. Martin Couf; Mgr. Ludmila Nováková
Období řešení:1999-2001
Celková dotace:275 tis. Kč

Souhrn výsledků

Byla vypracována metoda izolace lymfocytů, jejich kultivace, stanovení celkového množství bílkovin, dále stanovení cytokinů a heat shock proteinů včetně počítačového vyhodnocení elektroforetických záznamů po imunodetekci.Bylo zjištěno že PBMC aktivované pomocí LPS zvyšují výrazně produkci IL-1beta a TNF-alfa, zatímco tvorba IL-6 je stimulována výrazně méně a další cytokin IL-10 je syntetizován až v pozdější fázi inkubace. Inkubace živými borreliemi vede ke stejné odezvě jako v případě LPS, navíc však došlo ke zvýšení tvorby IL-12 a IFN-gama v pozdní fázi experimentu. Z těchto výsledků vyplývá, že infekce vyvolaná různými pyrogeny ovlivňuje aktivitu imunitního systému odlišným způsobem. Borreliová infekce navíc aktivuje příslušné buňky nejen v počáteční fázi imunitní odpovědi (makrofágy a monocyty), ale také v pozdní fázi imunitní kaskády aktivací NK a T-buněk. Výsledky dále naznačují, že efekt borrelií na buňky imunitního systému je, ve srovnání s účinky LPS, celkově komplexnější. Dominantní úlohu IL-1beta a TNF-alfa v indukci horečky jsme potvrdili také v pokusech in vivo na živočišném modelu. Zde byl také prokázán významný pyrogenní účinek borrelií projevující se typickou jednofázovou horečkou. Na rozdíl od horečky vyvolané LPS byla však v těchto pokusech pozorována asi jednohodinová latence. V dalších experimentech byla sledována koncentrace HSP (HSP 70, HSC 70, HSP 90, HSP 27) v lymfocytech izolovaných z krve normálních zdravých dárců. Zatímco HSP 27 se vyskytoval pouze minoritně, nejstabilnější hodnoty byly získány v případě HSC 70. Zaměřili jsme se na případné změny v koncenci HSP u febrilních jedinců postižených EB virovou a streptokokovou angínou. Výsledky se vyznačovaly velkou variabilitou, takže nalezené rozdíly ve srovnání s kontrolními jedinci nebyly významné. Pokusy in vitro na  izolovaných buňkách naznačují, že na rozdíl od cytokinů, jejichž koncentrace výrazně stoupá již v časné fázi inkubace, zvýšená exprese HSP byla pozorována až v pozdní fázi stimulace. Zdá se tedy, že zvýšená tvorba  HSP není přímo podmíněna produkcí cytokinů.