Závěrečná zpráva grantu 146/2001/B-BIO/PřF

Název projektu:Genetická diverzita metapopulací perlooček z extrémních habitatů: efekt zakladatele a vliv faktorů prostředí
Hlavní řešitel:RNDr. Adam Petrusek
Spoluřešitelé: RNDr. Martin Černý, Ph.D.
Období řešení:2001-2002
Celková dotace:252 tis. Kč

Souhrn výsledků

1) populační variabilita druhů Moina macrocopa a Daphnia obtusa, sledovaných na transektu louží různě vystavených výkyvům teploty a s různou dobou trvání, byla stabilní a nevykazovala žádné statisticky významné výkyvy; pravidelné sledování lokality bylo ale značně narušeno poškozením větší části lokality
2) koexistence výše uvedených druhů je nejvíce ovlivněna teplotními parametry na lokalitě – termotoleratní Moina dominuje na otevřených plochách, v zastíněných loužích je kompetičně úspěšnější D. obtusa
3) variabilita dvou středoevropských populací druhů rodu Moina vykazuje neobvyklou závislost na geografické poloze; významný rozdíl mezi oběma druhy lze pravděpodobně vysvětlit různým počtem vajíček v efípiu, které umožňuje perloočkám šíření, a tím různou pravděpodobností uchycení daných genotypů
4) nízká variabilita na sledovaných markerech u druhu Daphnia curvirostris neumožňuje dostatečně podrobně sledovat krátkodobé procesy, jako je kolonizace nových lokalit; zdá se však, že nově vznikající zasolené lokality v důlních oblastech severozápadních Čech jsou kolonizovány běžnými genotypy z okolních populací
5) počet druhů rodu Daphnia není ani v dobře studované Evropě zdaleka konečný – molekulární analýzy „podezřelých“ populací prokazují existenci kryptických druhových komplexů, zvláště u druhů z efemerních nebo jinak extrémních (a proto méně studovaných) biotopů
6) analýzou DNA byla potvrzena hypotéza o existenci dobře definovaného kryptického druhu patřícího do skupiny D. obtusa; jedná se o slovenské populace, které lze pravděpodobně označit jako D. tatrensis Litynski, 1912
7) nově objevená středoevropská populace komplexu D. similis patří pravděpodobně do nového, dosud nepopsaného druhu podrodu Ctenodaphnia; tento podrod má zřejmě v Evropě a mediteránním regionu podstatně větší diverzitu, než se přepokládalo: komplex D. atkinsoni zahrnuje také alespoň dva další dosud neznámé druhy
Konkrétní výstupy: 1) články v časopisech:
Petrusek, A. (in press): The population of Daphnia similis species complex (Crustacea: Anomopoda: Daphniidae) in Germany after 110 years – a new case of species introduction? Senckenbergiana Biologica.
Petrusek, A. (2002): Moina in the Czech Republic (a review). Acta Soc. zool. Bohem., 66: 213-220.
2) příspěvky na mezinárodních konferencích:
Petrusek, A. (2002): Analysis of cryptic species complexes in Cladocera: methodological approaches. 6th International Symposium on Cladocera. Wierzba, Poland
Petrusek, A., Černý, M. (2001): Geographical pattern of genetic variability of Moina metapopulations from ephemeral habitats. Abstract book, p. 128. 2nd Symposium for European Freshwater Sciences, Toulouse, France
Petrusek, A., Kořínek, V. (2002): Daphnia (Ctenodaphnia) similis: molecular and morphological evidence for cryptic species complex. (poster). 6th International Symposium on Cladocera. Wierzba, Poland
3) seminář na zahraničním výzkumném ústavu:
Petrusek, A.:  Analysis of cryptic species complexes in Cladocera: DNA sequencing and what else? Estación Biologica de Donana, Sevilla, Spain, 3.3.2003