Závěrečná zpráva grantu 002/2002/C/1.LF

Název projektu:Únava u nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní - limit zátěže anebo terapeuticky ovlivnitelný příznak Preskripce zátěže
Hlavní řešitel:PhDr. Kamila Řasová
Spoluřešitelé: MUDr. Eva Havrdová, CSc.; MUDr. Petr Brandejský, CSc.; MUDr. Ondřej Doležal; Mgr. Marcela Zálišová; Bohdana Foubíková
Období řešení:2002-2003
Celková dotace:465 tis. Kč

Souhrn výsledků

V obou částech grantového projektu jsme se zabývali problematikou únavy především kvůli rozporu v ještě nedávném a současném přístupu při doporučování pohybové aktivity u nemocných s RS.
Studie se zúčastnilo 112 probandů (průměrné EDSS 3,07).
V první části jsme hodnotili kardiorespirační zdatnost a dechové funkce nemocných s RS a zjišťovali možné souvislosti s únavou a dalšími klinickými parametry. Kardiorespirační zdatnost  je signifikantně (p overall <0,05) snížená. Na rozvoj únavy má vliv (p<0,05) snížený svalový výkon a snížený metabolický ekvivalent (snížený příjem kyslíku – oxygen expenditure.
44,64% nemocných popisuje dechové obtíže. Výskyt dechových obtíží souvisí (p<0,05) se sníženou hodnotou ventilace plic, která by proto mohla sloužit jako prediktivní faktor. Ze spirometrických parametrů jsou signifikantně (p overall <0,05) sníženy výdechové rychlosti (nezávisle na subjektivním vnímání dechových obtíží). Nemají vliv na rozvoj únavy.
V druhé části jsme u nemocných s RS porovnávali efekt čtyř různých aktivit (tří fyzioterapeutických postupů a běžných denních aktivit) na spiroergometrické, spirometrické a klinické parametry.
Fyzioterapeutický program na neurofyziologickém pokladě měl signifikantní vliv na impairment, únavu, depresi (p overall<0,05), ventilaci plic, dechovou frekvenci a kvalitu života  (p<0,05).
Aerobní trénink měl signifikantní vliv na svalový výkon, ventilaci plic, vitální kapacitu při nádechu, únavu, depresi (p overall <0,05), ventilační ekvivalent pro kyslík, vnímání úsilí, forsírovanou vitální kapacitu a kvalitu života (p<0,05). Na aerobní zátěž lépe reagovali nemocní s nižším stupněm neurologického postižení. Nemocní s větším neurologickým postižením aerobní trénink tolerovali dobře.
Komplexní fyzioterapeutický program, jehož součástí bylo aerobní zatěžování (trénink byl přizpůsoben tíži neurologického postižení, proto měl nižší intenzitu a délku trvání v porovnání se skupinou, která podstoupila pouze aerobní trénink) a terapie na neurofyziologickém podkladě měl signifikantní vliv na impairment (p overall <0,05), srdeční frekvenci, ventilaci plic, tepový kyslík, ventilační ekvivalent pro kyslík, únavu, depresi a kvalitu života (p<0,05).
U probandů, kteří neměnili dosavadní zvyklosti došlo ke snížení (p<0,05) srdeční frekvence (vysvětlujeme si zácvikem), metabolického ekvivalentu, spotřeby kyslíku, tepového kyslíku, forsírovaného expiračním objemu v první sekundě, poměru forsírovaného expiračního objemu v první sekundě a maximální vitální kapacity a průběžných výdechových rychlostech při vydechnutí 75 a 50% forsírované vitální kapacity.

V této práci se nám podařilo prokázat pozitivní vliv rehabilitace nemocných s RS. Z výsledků vyplývá, že na snížení impairment má největší vliv rehabilitační program, jehož součástí je terapie na neurofyziologickém podkladě. Na únavu, spirometrické a spiroergometrické parametry má největší vliv aerobní trénink.
Na základě výsledků této práce jsme připravili doporučení týkající se pohybových aktivit v rámci rehabilitace i běžných denních aktivit nemocných s RS. Dříve byl nemocným s RS doporučován klidový režim a za limit zátěže byla považována únava. Na základě výsledků této studie navrhujeme nemocným jako limit zátěže doporučovat srdeční frekvenci odpovídají přibližně 60% vrcholové spotřeby kyslíku.