Závěrečná zpráva grantu 011/2001/C/1.LF

Název projektu:Nové postupy v léčbě hyperbilirubinemických stavů založené na prevenci enterohepatální cirkulace bilirubinu
Hlavní řešitel:MUDr. Libor Vítek, PhD
Spoluřešitelé: Alena Veselá; Ing Iva Subhanová
Období řešení:2001-2003
Celková dotace:756 tis. Kč

Souhrn výsledků

Úvod:
Enterohepatální cirkulace (EHC) bilirubinu hraje významnou roli v patogenezi novorozenecké žloutenky a vrozených poruch konjugace bilirubinu v játrech. Bylo prokázáno, že inhibice EHC bilirubinu může vést k významnému snížení sérových hladin bilirubinu, nicméně dosud zkoumané látky byly zatíženy velkým množstvím nežádoucích účinků. Velmi slibnou skupinou látek se jeví zinkové soli, jejichž použití je však zatíženo resorpcí potenciálně toxického zinku do systémové cirkulace. V průběhu grantového projektu jsme se zaměřili na možnosti terapeutického ovlivnění EHC bilirubinu na zvířecím modelu hyperbilirubinémie.

Metodika:
Byl sledován efekt celé řady látek potenciálně vázajících bilirubin, a to v experimentech in vitro i in vivo. V separátní studii byla studována úloha střevní mikroflóry, vliv její eradikace a opětovné kolonizace střeva na homeostázu bilirubinu v systémové cirkulaci.

Hlavní dosažené výsledky:
1. Byl zjištěn přímý vztah mezi metabolismem bilirubinu ve střevě a hladinami bilirubinu v systémové cirkulaci. Eradikace střevní mikroflóry u hyperbilirubinemických potkanů kmene Gunn vedla k vymizení urobilinoidů ze stolice v důsledku potlačení střevních baktérií redukujících. Současně došlo k dramatickému nárůstu sérových hladin bilirubinu (184.0±31.8 vs. 298.1±21.9 mmol/l, p<0.005). Kolonizace zažívacího traktu kmenem Cl. perfringens vedla ke znovuobjevení urobilinoidů ve stolici (na 26% výchozích hodnot) a ke snížení sérových hladin bilirubinu (298±22 vs. 239±18 mmol/l, p<0,05).
2. U testovaných látek s potenciálem vázat bilirubin bylo zjištěno, že terapeuticky je možno využít pouze zinkové soli. Dále byl charakterizován metabolismus bilirubinu ve střevě při podávání těchto látek.
3. Byla zavedena metoda indukce hyperbilirubinémie u potkanů kmene Wistar, kterou lze využít i pro další studium metabolismu bilirubinu ve střevě.

Závěr:
EHC bilirubinu lze účinně ovlivnit látkami vázajícími bilirubin ve střevě a také ovlivněním katabolismu bilirubinu ve střevním lumen. Tyto poznatky nabízejí možnost terapeutického ovlivnění klinických stavů doprovázených nekonjugovanou hyperbilirubinémií.

Prezentace výsledků je uvedena v příloze Závěrečné zprávy