Závěrečná zpráva grantu 013/2003/C/1.LF

Název projektu:Využití metody indukovaného sputa pro diagnostiku a sledování vývoje profesionálního astma bronchiale
Hlavní řešitel:MUDr. Pavlína Klusáčková (roz.Janů)
Spoluřešitelé: MUDr. Daniela Pelclová, CSc.; Michaela Chvalová
Období řešení:2003-2003
Celková dotace:239 tis. Kč

Souhrn výsledků

Grantový projekt se zabýval možností využití buněčných parametrů indukovaného sputa, ECP a alfa-1-antitrypsinu spolu s již používanými vyšetřeními pro stanovení diagnózy a sledování vývoje  profesionálního bronchiálního astmatu. V rámci grantu byly vyšetřeny dvě skupiny osob: 1. skupina 23 osob přicházející k provedení specifických bronchoprovokačních testů pro podezření na profesionální bronchiální astma či kombinaci astmatu a rhinitidy, 2. skupina 37 osob s již diagnostikovaným profesionálním astmatem přicházející ke kontrolnímu vyšetření v určitém intervalu po vyřazení z expozice profesionálnímu alergenu. Pro srovnání sledovaných parametrů s neastmatickou populací byla vyšetřena i kontrolní skupina (19 osob).
Ad 1: Z 23 vyšetřených osob přicházejících pro suspektní alergické profesionální onemocnění dýchacích cest byla diagnóza profesionálního astmatu prokázána u 5 osob a profesionální rhinitida u 4 osob, jedna osoba nebyla pro kontraindikace testována. U osob kontrolní skupiny nebylo zvýšené procento eozinofilních leukocytů ve sputu zjištěno, u osob testovaných pro podezření na profesionalitu onemocnění bylo nalezeno v 7,7% vzorků před testem, v 16,7% vzorků po provokačním testu. Změny buněčného zastoupení v indukovaném sputu před specifickým bronchoprovokačním testem a za 24 hodin po testu nebyly shledány statisticky významnými (p<0,05). Průměrné zastoupení eozinofilů ve sputu  však u osob, u nichž byl prováděný provokační test hodnocen jako pozitivní, však stouplo z 0,1 % na 0,6 %, u osob s negativním testem kleslo z 1,9 % na 0,8 %. Při srovnání výsledků celé skupiny osob se suspektním profesionálním  astmatem s kontrolní skupinou byly zjištěny statisticky významné rozdíly pro parametry IgE, ECP, alfa-1-antitrypsin a nespecifický bronchoprovokační test s histaminem. Při rozdělení na podskupiny podle průkazu profesionality pomocí testování s alergenem z pracoviště byl shledán statisticky významný rozdíl mezi  podskupinou s pozitivním testem s alergenem z pracoviště s konečnou diagnózou profesionálního astmatu a kontrolní skupinou  pouze pro parametry IgE a FEV1 (p<0,05).
Ad 2: Z 37 vyšetřených osob bylo v časovém intervalu průměrně 6,5 roku po vyřazení z expozice profesionálního alergenu subjektivně bez obtíží jen 5 osob. Zvýšené procento eozinofilů ve sputu bylo nalezeno u 6 osob (25% ze zhodnocených vzorků).  Statisticky významně (p<0,05) byl nález častější u osob exponovaných vysokomolekulárním alergenům, než alergenům nízkomolekulárním. Také nespecifický bronchoprovokační test s histaminem  byl při poslední hospitalizaci významně častěji pozitivní u podskupiny exponované vysokomolekulárním alergenům. Důvodem může být větší možnost expozice některým vysokomolekulárním alergenům i mimo pracoviště (mouka, textilní prach). Ve skupině astmatiků byla zjištěna významně častější pozitivita v prick testech, nespecifickém bronchoprovokačním testu a zvýšené ECP ve srovnání s kontrolní skupinou. Také průměrná hodnota alfa-1-antitrypsinu u skupiny astmatiků byla statisticky významně nižší, i když se ještě nacházela v rozmezí normálních hodnot. Mezi výsledky astmatiků (eozinofily v krvi, IgE, prick testy, FEV1, FVC, nespecifický bronchoprovokační test) získaných při prvním a posledním vyšetření na klinice nebyly shledány statisticky významné rozdíly (p<0,05).
Vyšetření indukovaného sputa potvrdilo jeho velký význam pro diagnostiku alergického zánětu v dýchacích cestách a tedy zejména astma bronchiale.