Atopický ekzém u dětí v průmyslových a venkovských oblastech
Hlavní řešitel:
Prof.MUDr. Petr Arenberger, DrSc.
Spoluřešitelé:
MUDr. Iva Obstová;
Lucie Jandusová
Období řešení:
2002-2003
Celková dotace:
401 tis. Kč
Souhrn výsledků
1. Ve skupině 401 dětí z modelové městské oblasti jsme klinicky nebo anamnesticky zjistili tzv. atopický terén v 38 případech (9,48%), u 401 dětí z okrajové části Prahy 10 ("venkov") to bylo jen 25 dětí (6,23%).
2. V dotaznících z ryze městské části se také častěji objevily údaje o nevhodném domácím prostředí. Chování srstnatých domácích zvířat v městském bytě v 19,45% (z toho 94,7% u dětí s atopickým onemocněním před vznikem klinických projevů ekzému) vs. 3,74% na venkově.
3. Používání koberců a čalouněného nábytku převažovalo v městském typu bydlení, rozdíl však nebyl významný.
4. V městské oblasti oproti venkovské uvádělo kuřácké prostředí v domácnosti 21,45% vs. 12,47%, zvýšenou přítomnost kouře z fosilních paliv 50,87% vs. 30,42% a výrazně prašné okolí bydliště nebo školy 58,85 % vs. 7,98%.
5. U dětí s atopickým ekzémem jsme dále provedli základní alergologické vyšetření (prick testy a IgE protilátky v séru), v obou skupinách ("město" - "venkov") byly výsledky prick testů a/anebo zvýšených protilátek IgE pozitivní v 92,1% vs. 92%.
6. Ve všech domácnostech dětí s atopickým terénem jsme navíc provedli kvantitativní měření množství domácího prachu a roztočů z matrací a v okolí jejich lůžek a výsledky jsme srovnávali se stejně velkými skupinami náhodně vybraných domácností "neatopických" dětí. V obou skupinách byla zjištěna v domácnostech atopických dětí kvantitativně větší průměrná množství domácího prachu i roztočů v matracích (o 37,3%, p<0,01) i v okolí lůžek pacientů (o 43,2%, p<0,01).
7. Výskyt atopického ekzému nekoreloval s průměrným množstvím oxidů dusíku, SO2, polycyklických aromatických uhlovodíků ani organických těkavých sloučenin ve vnějším prostředí ani se statisticky významně nelišil v městských a venkovských oblastech.