Závěrečná zpráva grantu 071/2001/C/3.LF

Název projektu:Účinek stresu na průběh modelové infekce HIV a jeho možné farmakologické ovlivnění
Hlavní řešitel:MUDr. Miroslav Starec, CSc
Spoluřešitelé: Doc. MUDr. Jozef Rosina; Mgr. Gabriela Ditteová; MUDr. Marek Průcha; MUDr. Jana Hrmová; RNDr. Petr Kodym, CSc
Období řešení:2001-2003
Celková dotace:784 tis. Kč

Souhrn výsledků

Při řešení projektu GAUK 71/2001 jsme studovali účinek stresu a některých imonomodulátorů na průběh infekce vyvolané virem Friendové u myší. Dále jsme sledovali vliv některých látek - především antagonistů alfa a D2 receptorů  - na vybrané stresem snížené imunitní parametry.
V pokusech s infekcí jsme použili  myši samce kmene  DBA-2. Virus Friendové je komplex pomocného myšího leukemického viru Friendové a defektního viru tvořícího fokusy na slezině („helper Friend murine leukemia virus“ a „defective spleen-focus-forming virus“).  Myši byly inokulovány i.v. 0,2 ml virové suspenze (přibližně 50  jednotek „focus forming units“). Imobilizační stres: myši byly imobilizovány v těsných komůrkách s dostatečným přístupem vzduchu po dobu 24 (12) hodin 2 x týdně po dobu 14 dnů po infekci (3., 5., 8. a 11. den). Plavací stres: myši byly ve stejné dny jak uvedeno výše nuceny plavat v průhledné nádobě o rozměrech 20 x 30 cm po dobu 1 hodiny ve vodě o teplotě 24 °C. Inzulinový šok: po 1-denním hladovění byl myším aplikován inzulín 20 mj/kg i.p. 5. a 14. den pokusu.  Imunostimulační látka  (nor Abu-MDP ) byla podána intraperitoneálně v dávce 200 nmol/myš 24 hod. před a 24 hod. po aplikaci viru Friendové. Sledovali jsme přežívání zvířat, subpopulace lymfocytů, cytotoxicitu NK buněk a blastickou transformaci lymfocytů ze sleziny.
Výs1edky. 1. Ovlivnění infekce virem Friendové  bylo různé po různých typech stresorů. Inzulinový šok výrazně zkracoval přežívání myší. Opakovaný imobilizační stres přežívání prodlužoval. Nucené plavání prakticky dobu přežívání neovlivnilo. 2. Prokázali jsme statisticky významný rozdíl v křivce přežívání mezi infikovanou skupinou, které byl aplikován  norAbu-MDP  a kontrolní infikovanou skupinou, které byl aplikován pouze fyziologický roztok. To znamená, že uvedená látka ze skupiny muramylových glykopeptidů positivně ovlivňuje  přežívání u infikovaných zvířat. Další povzbuzující výsledky s přežíváním a ovlivněním funkčních imunitních  parametrů (blastická transformace, cytotoxicita NK) u infikovaných myší byly získány s dalším derivátem MDP. Tyto výsledky však nemohou být ještě publikovány dokud látka nebude patentována.
3. Pokusy s neinfekčními zvířaty: agroclavin zvýšil cytotoxicitu NK buněk za normálních podmínek, ale snížil tuto aktivitu u potkanů (Wistar Kyoto) vystavených imobilizačně imerznímu stresu. 12-hodinový imobilizační stres způsobil snížení hmotností slezin a snížení počtu  mononukleárů ve slezině u myší CBA/J.  Podání fentolaminu (alfa-antagonisty) nebo sulpiridu (antagonisty D2 receptorů) před vystavením stresu antagonizovalo negativní efekt imobilizačního stresu na oba zmíněné parametry.  Imobilizační stres způsobil signifikantní snížení počtu NK buněk.  Podání alfa antagonisty zvýšilo počet NK buněk jak u nestresovaných tak u stresovaných zvířat. Sulpirid neovlivnil poměr NK buněk k monomukleárům sleziny u nestresovaných zvířat, ale významně zvýšil celkový počet NK buněk a aktivované NK buňky u stresovaných myší. Cytotoxicita NK buněk byla stresem výrazně snížena. Fentolamin způsobil zvýšení cytotoxicity NK buněk jak u stresovaných tak u nestresovaných myší. Sulpirid snížil tento parametr u nestresovaných zvířat, ale výrazně jej zvýšil u zvířat imobilizovaných. Tyto výsledky spolu s dalšími výsledky uvedenými v publikaci (produkce cytokinů,  vliv fentolaminu a sulpiridu na expresi alfa subjednotek G proteinu v buňkách mozku a sleziny) ukazují na zapojení alfa adrenergních receptorů a dopaminových D2 receptorů za imobilizačního stresu. Tyto receptory zřejmě inhibují cytotoxickou aktivitu NK buněk za stresu.