Závěrečná zpráva grantu 071/2002/C/LFP

Název projektu:Vliv vysokofrekvenčního elektromagnetického pole na funkce normálního a částečně defektního mozku
Hlavní řešitel:Doc.MUDr. František Vožeh, CSc.
Spoluřešitelé: MUDr. Ph.D. Jan Barcal, Ph.D.; MUDr. Milena Beranová, Ph.D.; MUDr. Jan Cendelín; Mgr. Dana Jelínková; MUDr. Alena Křížková
Období řešení:2002-2003
Celková dotace:524 tis. Kč

Souhrn výsledků

Hlavním úkolem projektu bylo  sledování účinku vysokofrekvenčního elektromagnetického pole (VF EMP), odpovídajícího svojí frekvencí mobilním telefonům, na některé parametry především nervových a ve spolupráci též i neuro-endokrino-imunitních funkcí. Vedle pracoviště hlavního řešitele se na výzkumu podíleli ještě pracovníci Ústavu histologie a embryologie LF UK v Plzni  a  Oddělení imunologie a gnotobiologie Mikrobiol. ústavu AV ČR v Praze. Byly řešeny  úkoly předem stanovené a také  ty, které vyplynuly z nově  získaných poznatků. Vliv VF EMP jsme sledovali u zdravých a částečně neurodefektních myší typu Lurcher odvozených od 2 kmenů. Zvířata   ve věku   1  a  2 měsíců byla vystavena akutnímu nebo chronickému působení VF EMP o frekvenci 830-880 MHz a výkonu 10W. Následně byly sledovány – vývoj prostorového učení, excitabilita CNS, elektrofyziologické parametry funkce mozku, některé funkčně-morfologické charakteristiky mozku a endokrinních a imunitních orgánů. Vývoj prostorového učení byl sledován za využití Morrisova vodního bludiště. Získané výsledky ukázaly, že pouze zvířata jednoho  kmene (C57B1/7) jsou vhodnými pro toto hodnocení a pokud jde o porovnání ozařovaných a neozařovaných zvířat nebyly zde zjištěny jednoznačně významné rozdíly mezi nimi. Dráždivost CNS byla testována jednak metodou audiogenní epilepsie a také farmakologicky. Zde se ukázalo, že chronická expozice VF EMP významně snížila úroveň excitability u ozařovaných zvířat, avšak byly zde i kmenové rozdíly. Zatímco  u zvířat  kmene C57B1/7 se změny týkaly mutantů Lurcher (p<0,02), u myší C3H se jednalo o myši wild typu (p<0,05). Po farmakologickém  ovlivnění Pentobarbitalem se také  projevily rozdíly v délce spánku (dávka 50/kg) a přežívání zvířat (dávka 80 mg/kg)  mezi mezi exponovanými (delší spánek a větší počet přežívajících)  a neexponovanými jedinci. Tyto změny ale byly pouze na hranici významnosti. Elektrofyziologické vyšetření tj. registrace spontánního EEG a hipokampální aktivity ukázaly změny v tom smyslu, že VF exponovaná zvířata vykazovala posun k pomalejším  frekvencím (EEG) a změny v lokalizaci theta aktivity v rámci hipokampu (především u wild zvířat). V této souvislosti byla vypracována i metoda registrace elektrické aktivity mozku v průběhu expozice VF EMP za použití gelových elektrod. Funkčně-morfologická vyšetření se týkala především mozků experimentálních zvířat a kontrol    po akutním i chronickém ozáření a dále pak thymu, nadledvin, sleziny a lymfatických uzlin u zvířat po chronickém ozařování VF EMP. Zde byla nalezena signifikantně snížená aktivita NADPH-diaforázy (vyjadřující aktivitu neuronální nitric oxide syntázy) a zvýšení c-Fos imunoreaktivity v hipokampu zvířat po akutní jednorázové expozici VF EMP ve srovnání s kontrolami. Po dlouhodobé expozici VF EMP (následované vyšetřením prostorového učení) byla naopak zaznamenána vyšší aktivita NADPH-d v hipokampu u postižených (Lurcher) i nepostižených (wild) myší kmene C57 B1/7 ve srovnání s kontrolami. Zvýšená byla u   těchto zvířat i  hipokampální  c-Fos imunoreaktivita. Předběžné výsledky zhodnocení funkčního stavu endokrino-imunitních orgánů (thymus, nadledviny) svědčí o zřejmém efektu VF pole zejména u mutantů Lurcher ve srovnání se zvířaty wild a to ve smyslu akcelerace některých pro ně typických změn (akcidentální involuce thymu a změny ve stavbě kůry a atrofie dřeně nadledvin). Závěrem lze shrnout, že řešený  projekt i zvolený experimentální model včetně použitých metodik a spolupráce byly zvoleny dobře a odpovídaly stanoveným cílům. Ukázalo se také, že komplexní sledování vlivu VF EMP na vyvíjející se organismus přineslo zajímavé výsledky nejen pro základní výzkum, ale i pro praxi, včetně poznání potřeby  v tomto výzkumu pokračovat zejména s ohledem na reversibilitu zjištěných změn   či  na jejich důsledky v  období dospělosti.