Závěrečná zpráva grantu 073/2001/C/3.LF

Název projektu:Intrathékální podání nitroprusidu sodného v prevenci mozkových vazospazmů u subarachnoidálního krvácení.
Hlavní řešitel:Doc. MUDr. Jan Pachl, CSc
Spoluřešitelé: Prof. MUDr. Pavel Haninec, CSc; MUDr. Petr Mizner; MUDr. Bohumil Bakalář; Miroslav Verner; Štěpán Budka; MUDr. Tomáš Tencer; MUDr. Jan Turek
Období řešení:2001-2003
Celková dotace:733 tis. Kč

Souhrn výsledků

V průběhu řešení projektu byly v iniciální fázi řešeny technické  aspekty měření tkáňové koncentrace kyslíku, oxidu uhličitého a pH v mozku, fixace čidla a jeho zdokonalování, místo umístění a nastavení protokolu  zaměřeného na prevenci a léčbu vazospasmu u pacientů se subarachnoidálním krvácením. Domníváme se, že i na základě našich připomínek, výrobce v období 2000 - 2002 zdokonaloval celý monitorovací systém. Je však třeba přiznat, že zbývá ještě některé technické aspekty dořešit. Postupně byly analyzovány záznamy multimodálního monitorování ve vztahu ke terapii nitroprusidem sodným a klinickému stavu pacienta. Byla stanovena základní charakteristika dějů, které vedly buď ke snížení farmakoterapie (SNP), nebo naopak k jejímu navýšení. Bylo zavedeno standardní monitorování pacientů transkramiální doplerovskou sonografii. Byl vyřešen přenos a ukládání dat z monitoru do počítačové databáze. V průběhu plnění projektu byly výsledky a zkušenosti prezentovány opakovaně v přednáškách na mezinárodním sympoziu "Monitorování mozku" konaném pravidelně  od roku 2000  do roku 2003(ČR ). K nejvýznamnějším prezentacím patří přijetí našich příspěvků na mezinárodní konferenci do Cambridge (ICP 2000) a mezinárodní konferenci (ICP 2003) v Hong-Kongu.
Ve spolupráci s neurochirurgickou klinikou byl vytvořen protokol preventivního použití nitroprusidu sodného u pacientů se subarachnoidální hemoragií se zaměřením na profylaxi mozkového vazospasmu. Protokol vedený v podmínkách multimodálního monitorování umožnil proti jiným studiím nízké dávkování nitroprusidu, případně i jeho vysazení. Zcela originálním postupem je aplikace SNP do prostoru subarachnoidálních cisteren, přímo tedy do oblasti, v které je možné vazospasmus nejlépe ovlivnit. Ve srovnání s nitrokomorovou aplikací je tento postup zřejmě účinnější. Ve skupině sledovaných 16 pacientů nedošlo v pooperačním období  po chirurgickém ošetření cévního aneurysmatu ani v jednom případě ke vzniku mozkového infarktu. Všichni pacienti onemocnění přežili a to včetně pacientů s intracerebrální hemoragii či hemocefalem. U dvou pacientů došlo k vazospasmu, který byl zvládnut navýšením dávek nitroprusidu sodného. V obou případech však šlo o nemocné, kteří byli přijati do neurochirurgické péče s několika denním zpožděním od vzniku prvních příznaků. V léčebné aplikaci byl náš postup použit  také u jednoho pacienta, který nebyl do studie zařazen pro krátkodobou pooperační umělou plicní ventilaci a iniciálně příznivý vývoj. Vzniklý maligní vazospasmus  reagoval na léčbu SNP do subarachnoidálního prostoru a onemocnění bylo vzládnuto s výjimečně dobrým výsledkem neurologickým. Domníváme se, že naše metoda zvyšuje účinnost tzv. 3H protokolu s blokátorem kalciových kanálů. S odborné literatury v současné době není známa studie metodicky stejně ani podobně vedena. Většina pracovišť řeší problematiku vazospazmu  v době, kdy již vazospazmus vznikl nebo je vysoce pravděpodobný (na základě výsledků doplerovské sonografie.) Protokol s ohledem na vedlejší účinky SNP (migrenózní bolesti hlavy, tachykardie, hypertenze)  je  možné použít pouze u nemocných, kteří jsou v pooperačním období indikování k umělé plicní ventilaci a analgosedaci.  V případě krátkodobé umělé plicní ventilace s následnou extubací je třeba tuto terapii ukončit. Domníváme se, že jsme našli toho času nejvýhodnější a původní řešení jednoho s nejzávažnějších problémů neurointenzivní péče, který je zatížen vysokou morbiditou a mortalitou. Výsledky byly odeslány k publikaci do českého oborového časopisu jako původní sdělení. Jejich uveřejnění ve vysoce impaktovaném časopise probíhá v současné době hodnocením na úrovni vydavatele.