Závěrečná zpráva grantu 089/2002/C/LFHK

Název projektu:Hodnocení změn exprese MRP2 na kanalikulární membráně hepatocytů a jejich vlivu na jaterní eliminaci metotrexatu
Hlavní řešitel:MUDr. Stanislav Mičuda, Ph.D.
Spoluřešitelé: MUDr. Jolana Cermanová, Ph.D.; Ing. Jaroslav Chládek, Ph.D.
Období řešení:2002-2003
Celková dotace:479 tis. Kč

Souhrn výsledků

Znalost faktorů regulujících funkci a expresi transportních proteinů představuje důležitou informaci v predikci farmakokinetiky léčiv a lékových interakcí. Řešený projekt byl proto zaměřen na sledování jaterní exprese dvou zástupců z rodiny ATP-dependentních transportních proteinů, multidrug resistance proteinu 1 (mdr1) a multidrug resistance-associated proteinu 2 (mrp2). Změny exprese těchto proteinů byly hodnoceny v potkaních játrech za použití metodik Western blotu a imunohistochemie po 4 denní premedikaci dexametazonem (1, 10, 25, 40 a 100 mg/kg/den, i.p.). Výsledkem byla až 5,7násobná indukce mdr1 a 1,6násobná indukce mrp2, ke kterým docházelo v závislosti na podané dávce dexametazonu (DEX) s maximem při aplikaci 25 mg/kg/den. DEX (1 mg/kg/den, 4 dny) byl mimoto aplikován další skupině potkanů perorálně s cílem zhodnotit vliv cesty podání. Po perorální aplikaci DEX (1 mg/kg/den) byl pozorován 4,3násobný vzestup exprese mdr1, zatímco podání stejné dávky intraperitoneálně nevedlo k žádným změnám. Imunohistochemická detekce mdr1 a mrp2 na kryořezech potkaních jater kontrolní skupiny odhalila predominantní periportální expresi obou proteinů. Aplikace DEX (1 mg/kg/den p.o. nebo i.p.) vedla ke zvýšení exprese mdr1 i mrp2, které bylo nejvýraznější v pericentrálních oblastech jaterního acinu. V souladu s výsledky Western blotu ukázala denzitometrie imunohistochemických barvení jaterních kryořezů 3,6násobnou indukci mdr1 a 3,2násobnou indukci mrp2. Z důvodu výrazného zvyšování hmotnosti jater během premedikace DEX bylo provedeno histologické vyšetření kumulace tuků v játrech barvením řezů olejovou červení. Následná denzitometrie prokázala 3,8 a 4,1násobný vzestup depozice tuků v játrech po perorálním a intraperitonealním podání DEX (1 mg/kg/den, 4 dny). In vivo důsledky indukce mdr1 byly sledovány hodnocením farmakokinetiky rhodaminu 123, modelového substrátu mdr1, u potkanů premedikovaných DEX (1 mg/kg/den, p.o., 4 dny). Navzdory zjevnému zvýšení průměrných hodnot renální a biliární clearance rhodaminu 123 u DEX premedikovaných zvířat, nedosáhli tyto rozdíly statistické významnosti. Důvodem je prozatím nižší počet použitých zvířat (5 v každé skupině), který je již v současnosti doplňován. Závěr: výsledky naší studie ukazují na silný modulační vliv dexametazonu na jaterní expresi mdr1 a mrp2, což může mít důležitý význam u nemocných léčených tímto farmakem v monoterapii nebo v kombinacích s dalšími léčivy. Krátkodobá aplikace nízkých dávek dexametazonu potkanům může být navíc použita jako jednoduchý a spolehlivý model pro studium nealkoholické jaterní steatózy.