Závěrečná zpráva grantu 239/2003/B-GEO/COŽP

Název projektu:Využití indikátorů materiálových toků při vyjadřování rozdvojení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu
Hlavní řešitel:Mgr. Jan Kovanda
Spoluřešitelé: Mgr. Milan Ščasný
Období řešení:2003-2003
Celková dotace:90 tis. Kč

Souhrn výsledků

V rámci projektu bylo zanalyzováno využití indikátorů materiálových toků pro vyjadřování rozdělení křivek zátěže životního prostředí a ekonomického výkonu, tzv. decoupling. Decoupling indikátorů materiálových toků je dán časovým vývojem jejich složek, přičemž vliv těchto složek závisí na vzájemném poměru absolutních hodnot složek ku absolutním hodnotám indikátorů. Při znázorňování decouplingu není příliš vhodné vynést do grafu indexované hodnoty indikátorů a jejich složek, jak je zvykem pro samotné indikátory materiálových toků, protože z nich nejsou patrné absolutní hodnoty a tím ani toto ovlivnění. Z toho důvodu byl vyvinut nový způsob grafického zobrazení vztahu indikátorů materiálových toků a jejich složek, z kterého je patrný skutečný podíl složek na decouplingu zvoleného indikátoru.
Na základě analýzy vztahu mezi decouplingem indikátorů materiálových toků, ekonomickou přidanou hodnotou a související neužitou těžbou bylo zjištěno, že navržení optimální míry přidané hodnoty, které by odpovídala optimální míra neužité těžby (maximalizace funkce finančního zisku sníženého o náklady na nápravu souvisejícího poškození životního prostředí), nemá s globálního hlediska smysl, protože při této maximalizaci dochází pouze k přesunu tlaku na životní prostředí z jednoho státu do druhého. Obecně jsou s největší neužitou těžbou spojeny těžba a zpracování kovových nerostů a šperků a dále některé hotové produkty z biomasy (cukr). Náročné na neužitou těžbu jsou také některé živočišné produkty (maso, vlna), což mluví ve prospěch diety s výraznějším zastoupením rostlinné složky.
Co se týče typu decouplingu, v rozvojových zemích by měl být upřednostňován  pozitivní relativní decoupling (růst HDP je doprovázen nižším růstem indikátoru zátěže životního prostředí), zatímco v rozvinutých státech, kde je materiální zajištění na dostatečné úrovni, by se prioritou měla stát ochrana životního prostředí. Zde by proto měl být negativní relativní decoupling (pokles HDP je doprovázen výraznějším poklesem vypouštěného znečištění) považován za příznivější stav než pozitivní relativní decoupling, i když se z dlouhodobého hlediska jedná o stav neudržitelný (velmi záleží na tom, jestli dochází k rychlému poklesu HDP nebo se více méně jedná o setrvalý stav). Konečným cílem by vždy mělo být dosažení absolutního decouplingu (roste HDP a klesá zátěž životního prostředí).
Byla testována možnost využití indexu lidského rozvoje (Human development index – HDI) při vyjadřování decouplingu. Ukázalo se, že decoupling, kterého bylo dosaženo s využitím tohoto indexu v průběhu let 1990-2000 zhruba odpovídá decouplingu dosaženému s využitím HDP, ovšem vývoj HDI je ve sledovaném období mnohem méně kolísavý.
Bylo zjištěno, že disagregace indikátorů materiálových toků na regionální a podnikovou úroveň je velmi problematická, protože tyto indikátory byly koncipovány pro makroekonomickou úroveň. Pro podnikovou a regionální úroveň by bylo nutné tyto indikátory výrazně modifikovat.
Jak se ukázalo, v případě České republiky indikátor zastavěné území není korelován s indikátorem NAS, proto nemůže být použit  k tomuto indikátoru jako alternativní indikátor. Jako velmi vhodné se však jeví používat ho jako indikátor doplňkový, protože jeho srovnání s NAS podává informaci o typu expanze technosféry (expanze do výšky x plošná expanze).