Závěrečná zpráva grantu 300/2003/A-HN/FF

Název projektu:České národní elity 1890-1920: Sociální změna a sociální komplementace
Hlavní řešitel:Doc.PhDr. Eduard Kubů, CSc.
Spoluřešitelé: Doc.PhDr. Jiří Štaif, CSc. ; Doc.PhDr. Drahomír Jančík, CSc. ; Doc.PhDr. Ivan Jakubec, CSc. ; Doc.PhDr. Jiří Šouša, CSc. ; Mgr. Miloš Kárník; Mgr. Miloš Hořejš; Doc.PhDr. Marcela Efmertová, CSc. ; PhDr. Pavla Vošahlíková, DrSc.; Mgr. Barbora Hoffmannová; PhDr. Jan Štemberk; Ing. PhDr. Antonie Doležalová; PhDr. Jiří Novotný, Ph.D.; PhDr. Vlastislav Lacina, CSc.
Období řešení:2003-2003
Celková dotace:174 tis. Kč

Souhrn výsledků

Vzhledem k reorganizaci GAUK byla doba řešení projektu zkrácena na jeden rok a současně byly radikálně zkráceny prostředky k jeho řešení. To vyvolalo nezbytnost redukovat badatelské cíle i výstupy. Projekt se proto zúžil na elity hospodářské a s nimi ve zkoumaném období úzce svázaný problém hospodářského nacionalizmu s tím, že na tento blok bádání bude navázáno v následných projektech, které Ústav hospodářských a sociálních dějin proponuje zahájit.

První výstup představuje studie Eduarda Kubů a Jiřího Štaifa s názvem "Česká hospodářská elita 1890 - 1918. Pojmy, reprezentace, ambice."publikovaná Historickým ústavem AV ČR a Maticí moravskou v Brně roku 2003 v rámci jubilejního sborníku profesora Ctibora Nečase vydávaného k jeho 70. narozeninám pod titulem "Milý Bore...", stránky 107 - 127 (srv. příloha č. 1). Tato obsáhlá studie (50 stran rukopisu) přináší metodologické úvahy o problému české hospodářské elity spojené jak s českým národním hnutím, tak moderním kapitalistickým podnikáním. V komparativní analýze několika souborů takových elit se autoři zabývají problémem jejich kontinuity a diskontinuity ve zlomovém období konce habsburské monarchie a zrodu československého státu. Současně je práce konfrontací interpretačních možností pod zorným úhlem specifických metod hospodářských a sociálních dějin.

Druhou část výstupu, a to část hlavní, představuje soubor textů zpracovaných k dílčím tématům svázaným s problematikou hospodářských elit 19. a první poloviny 20. stol. Tyto příspěvky - přednesené na mezinárodní konferenci pořádané Ústavem hospodářských a sociálních dějin v rámci tohoto projektu - byly soustředěny do cizojazyčného sborníku s názvem „Wirtschaftsnationalismus als Entwicklungstrategie ostmitteleuropäischer Eliten“  vydávaného ve spolupráci s partnerským pracovištěm Universitas Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou (Institut für Witschafts- und Soizialgeschichte) – příloha č. 2. Publikace byla odevzdána do nakladatelství.

Práce byly soustředěny do čtyř tematických celků: 1. národní elity, 2. sdružení a spolky, 3. hospodářský boj a národní mobilizace, 4. hospodářský nacionalismus a státní politika. Výstupy přinášejí řadu nových vědeckých poznatků, některé dokonce lze označit za poznatky zásadní  - uveďme např. v této souvislosti studii Vlastislava Laciny o nostrifikaci jako problému nacionalizace československé ekonomiky, studii J. Novotného a J. Šouši o formování bankovních elit,  studii I. Jakubce o emancipaci českého obchodnictva, studii B. Hoffmannové zkoumající katolická politická hnutí a jejich angažmá v nacionálních hospodářských bojích, studii M. Kárníka o problému nacionalizace pražské burzy. Nesmírně cenné poznání o mezích českého hospodářského nacionalizmu a o kolaborativních skupinách českého podnikatelstva, jež v zájmu obrany svých stavovských zájmů resp. skupinových zájmů dlouhodobě a systematicky kooperovaly se svými jinonárodními partnery a představovaly tak určité nadnárodní „mosty“, představují studie J. Štemberka či M. Efmertové.  Originální je také obsáhlá studie M.  Hořejše usilující o komparaci členské základny tzv. hraničářských ochranných spolků, komparaci jejich finančních prostředků a nabízející zamyšlení nad efektivitou jejich činnosti. Pozoruhodná je metodologicky zaměřená studie A. Doležalové, která jako první přenáší problematiku hospodářského nacionalizmu a elit na pole státní hospodářské politiky, především politiky fiskální. Nové poznatky ovšem nabízejí i ostatní studie. Dlouhodobý přínos pro práci ústavu má zpracování projektu databáze elit, který bude v příštích letech systematicky doplňován.

Za zvlášť významnou a přínosnou považuji jako vedoucí projektu skutečnost, že projekt dokázal do výzkumných záměrů Ústavu hospodářských a sociálních dějin integrovat pět svých doktorandů (B. Hoffmanová, M. Hořejš, M. Kárník, A. Doležalová, J. Štemberk).