V rámci řešení grantového projektu Byzantská palácová architektura probíhal výzkum uvedené problematiky ve dvou rovinách. Jednak byla zpracovávána palácová architektura raně byzantského období (ca. 4.- 8. st.) jako celek v rámci disertační práce jednoho ze spoluřešitelů grantu (J. Kostěnec) a jednak probíhal průzkum vybraných lokalit a památek přímo na místě v Istanbulu. Prvním výsledkem grantového projektu je studie na kaple a kostely zasvěcené archandělu Michaelovi nacházející se v komplexu císařského paláce v Konstantinopoli. J. Kostěnec se v ní, na základě studia dobových písemných pramenů, archeologických průzkumů provedených po 1. světové válce v oblasti bývalého Velkého paláce byzantských císařů a analogií s jinými byzantskými chrámovými stavbami, pokusil určit možnou lokalizaci jednotlivých staveb zasvěcených tomuto archandělovi, jejich počet a jejich historii v rámci proměn palácového komplexu. Apendixem k této studii je také modifikace hypotetického plánu nejstarší části císařského paláce (J. Kostenec, The Heart of the Empire: The Great Palace of the Byzantine Emperors Reconsidered, in: K. Dark /ed./, Secular Buildings and the Archaeology of Everyday Life in the Byzantine Empire, Oxbow Books 2004, in press). V rámci pobytu obou spoluřešitelů projektu v Istanbulu byla započata spolupráce na 3D modelu císařského paláce s tureckým inženýrem A. Tayfunem Onerem, který bude také součástí zmiňované statě (technická podpora na základě prospekce řešitelů). Spoluřešitelé grantu, J. Musil a J. Kostěnec, započali také průzkum vybraných lokalit a památek v Istanbulu. Byla provedena fotodokumentace a měření tzv. Tribunálu a velké nekryté cisterny Fildami, obě stavby v oblasti byzantské předměstské lokality Hebdomon (nynější Bakirköy). Zejména přínosný byl průzkum Tribunálu (místo odkud císařové přehlížely evropské vojsko a kde byli i prohlašováni císaři za účasti armády, senátu a konstantinopolského obyvatelstva); zde se podařilo získat především cenné informace o stavební byzantské technice, které by mohly napomoci k její rámcové dataci. Podle typu zdiva byl Tribunál v dnešní podobě postaven až nejdříve po pol. 7. stol. a nikoli ve století 4., jak se doposud všeobecně předpokládalo. V Hebdomonu byla ještě provedena dokumentace fragmentů sloupů a sloupových hlavic nacházejících se volně v areálu všeobecné nemocnice - jejich provenience je nejasná a jsou ohroženy možnou ztrátou. Druhým místem zvoleným pro průzkum bylo bývalé předměstské byzantské osídlení Rhegion, nynější Küçükçekmece. Bylo plánováno pořízení podrobné fotodokumentace a měření zdiva částí paláce odkrytých během 2. světové války a jen nedostatečně publikovaných. Nicméně se ukázalo, že místo vykopávek se nyní nachází pod smetištěm a základy paláce nejsou viditelné (fakt, který není uveden v žádném z několika málo recentních odkazů na tento palác). Dokumentace byla předána Turecké správě památek. Vedle uvedených lokalit nacházejících se vně hradeb Konstantinopole byla vybrána ještě jedna stavba přímo v centru Istanbulu, a to chrám sv. Sergia a Bakcha (Küçükayasofya). Zde se provedena podrobná fotodokumentace jižní fasády kostela, jejíž složitý stavební vývoj a datace nebyly dosud spolehlivě objasněny. Nový návrh na dataci fasády a hypotetická rekonstrukce jejího původního vzhledu jsou ve stádiu zpracování.