Závěrečná zpráva grantu 309/2002/A-PP/PedF

Název projektu:Studium interaktivních jevů ve vyučování matematice zaměřené na chyby, šumy a nedorozumění zejména ve vztahu žák/student - učitel/vyzkumník
Hlavní řešitel:PhDr. Jana Kratochvílová, PhD.
Spoluřešitelé: RNDr. Darina Jirotková, PhD.; RNDr. Naďa Stehlíková, PhD.; Jindřiška Drlíková; Pavlína Drtilová
Období řešení:2002-2003
Celková dotace:323 tis. Kč

Souhrn výsledků

Problematika komunikace a interakce patří k nosným tématům obecné pedagogiky. Ve vyučování matematice má toto téma své specifické zvláštnosti, mezi kterými závažnou roli hrají komunikační šumy a komunikační nedorozumění. V běžném vyučování se to projevuje tak, že žák sice odříká v paměti uchovaný text definice nebo věty nebo postupu, ale jeho představa o tom, co říká se odlišuje od představy učitele. O této skutečnosti vypráví mnozí učitelé v příhodách o "neuvěřitelných výrocích" žáků. Výzkumník, který si uvědomuje nebezpečí komunikačního šumu a nedorozumění, má možnost negativní vlivy tohoto jevu oslabit. K tomu je ale potřebné znát příčiny nedorozumění, tj. rozdílnost představ obou komunikantů o diskutované situaci. Tato problematika orientovaná na komunikaci v rámci vyučování matematice se stala stěžejní pro dvouletý projekt, jehož výsledky jsou následující:
1. V průběhu projektu byla prováděna průběžná evidence komunikčaních šumů a nedorozumění při vyučování matematice a to z následujících zdrojů: A. zejména z vlastních experimentů řešitelek se žáky či studenty, B. z vlastní výuky řešitelek z kurzů geometrie v oboru Učitelství na speciálních školách a Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, C. z pracovních dílen s učiteli.
2. Jedna z řešitelek se pokusila některé komunikační jevy evidované ve svých experimentech klasifikovat do tří typů, které nazvala: A. Topaze efekt, B. Jourdain efekt, C. "Funneling" efekt. Tyto typy též ilustrovala příklady komunikačních jevů z odborné literatury.
3. Problematika analýzy přičin vzniku komunikačních šumů a nedorozumění výrazně přesahuje kognitivní a metakognitivní oblast a její vícevrstvovost vyžadovala rozpracování účinného nástroje analýz. Podrobná analýza pomocí tohoto nástroje ukázala, že oblasti, do nichž metodologický nástroj rozkládá proces interakce, mají vnitřní vazby.
4. V rámci projektu byla pozornost věnována hledání vhodných prostředí pro rozvíjení komunikačních schopností ve vyučování geometrie. Z tohoto hlediska byla prověřena tři geometrická prostředí: A. Prostředí "geoboardu", B. Prostředí čtverečkovaného papíru, 3. Prostředí skládání z papíru.
Výsledky projektu byly publikovány v recenzované studii v nejprestižnějším odborném časopise didaktiky matematiky ve východní Evropě. Dále byly publikovány v šesti článcích ve dvou sbornících (z toho pět ve sborníku z konference "Dva dny s didaktikou matematiky" a jeden ve sborníku z "Letná škola z teórie vyučovania matematiky - Pytagoras". Výsledky byly prezentovány v přednášce pro kolegy na Univerzitě v Řešově v Polsku a ve dvou přednáškách na Univerzitě ve Stockholmu a Karlstadu ve Švédsku.