Proč učit logiku
Doc. PhDr. Petr Jirků, CSc

Trivium, což je nižší ze sedmi stupňů svobodných umění, které tvořilo základ výuky na každé středověké univerzitě, se skládalo z logiky, gramatiky a rétoriky. V té době logika znamenala klasickou logiku, tj. aristotelskou logiku, takže např. každý univerzitní student musel znát a musel umět řešit sylogismy. Později vznikla představa, že se studenti naučí logiku na gymnáziích: dost dlouho na gymnáziích logika jako vyučovaný předmět existovala, někdy se studenti učili logicky myslet (usuzovat) při studiu latiny a hlavně při studiu matematiky popř. dalších předmětů. Aktuálně se na většině gymnázií a vysokých škol nevyučuje ani logika, ani latina a jen málokde se učí matematika jako vědní disciplína, která svá tvrzení dokazuje ze základních předpokladů, tj. z axiomů. To má za následek, že v současné době často vycházejí jak ze středních škol tak i z univerzit absolventi, kteří nejen, že nevyřeší nejjednodušší (aristotelský) sylogismus, ale mnohdy si ani nekladou otázku po správnosti či problematičnosti používaných myšlenkových postupů. Domníváme se, že v této situaci a ve snaze podpořit kvalitní výuku logiky na většině vysokých škol (a tím následně podpořit rozvoj logického myšlení už i na školách středních) je třeba provést analýzu problémů soudobé logiky a jejího vyučování. Lze sice namítnout, že realita je mnohem složitější, než aby mohla být pochopena v soustavě logických pojmů, ale přece:

• snažíme se rozšiřovat a hlavně strukturovat naše vědecké poznání a porozumět tomu, jak ho užívat pro racionální rozhodování, v němž logické usuzování hraje významnou a snad dokonce rozhodující roli;

• pracujeme s počítači - s nimi můžeme komunikovat často jen pomocí přesně definovaných pojmů a vět, což vlastně znamená pomocí logických formulí;

• snažíme se komunikovat nejen s počítači, ale především mezi sebou, diskutujeme, čteme a píšeme (odborné) texty;

• vytváříme právní systém, normy, statuty, nařízení, předpisy, ...

To vše je bez solidního logického zázemí, tj. bez zřetelného upřesnění logického vyjadřování a bez logického myšlení nemyslitelné. (Lze o tom denně přinášet nejrozmanitější svědectví v podobě logicky sporných zákonů a předpisů, neschopnosti zřetelně formulovat myšlenky a ideje.) Od středověkých dob se ovšem výuka nápadně změnila. Stejně tak je třeba zohlednit, koho právě logiku učíme, jaké jsou jeho předběžné znalosti, jak a k čemu ji bude využívat. Proto bychom chtěli též vyjasnit, co patří do základního curricula vitae vysokoškolského absolventa a jakými směry je žádoucí tento základ rozšiřovat a prohlubovat. Jde mj. o zmapování logických dovedností vysokoškoláků (zjistit např. schopnosti objevit vady v konstrukci pojmů, schopnosti nalézt chybu v definici či dedukci, rozpoznat vadné argumentace apod.). Jsme přesvědčení, že trvalé úsilí o kultivaci myšlení je nezbytným předpokladem úspěšného rozvoje svobodné společnosti. Jde nejen o to, myslet si a říkat "co chci'', ale především rozumět tomu, co se děje při usuzování, když se změní výchozí předpoklady, a rozeznat korektní metody usuzování od těch, které jsou zatíženy rizikem a snažit se toto riziko odhadovat. Jde o dynamiku myšlení. V širším kontextu se vlastně jedná o hledání mezí racionality. To byl důvod, proč jsme si položili nesnadno zodpověditelnou otázku co by měl každý absolvent vysoké školy v humanitních (rozuměj nematematických oborech) z logiky umět a o logice znát.

Své připomínky, náměty a reakce prosím zasílejte na adresu organonIV@centrum.cz se subjektem "diskuse".